Poklidný ostrov Chajnan

Čínský ostrov Chajnan nevypadá jako ráj špionů

Sobota 14. dubna 2001


Připravil Matt Frei
Zpracovala Majka Ošťádalová

Ostrov Chajnan je dost nepravděpodobným místem pro drama z doby studené války o špionech, kteří se stali rukojmími. Zalitý paprsky tropického slunce je ostrov něco jako čínská Havaj.

Letiště v Chaj-ku se nehemžilo vojáky, ale turisty s růžovými baseballovými čepicemi, kteří se sem přijeli rekreovat z Pekingu a Šanghaje. Na rozjezdové dráze nestály "uklizené" špionážní letouny, ale několik strojů Chajnanské letecké společnosti s obrázky palem.

Dokonce i všudypřítomní tajní se na letišti chovali přátelsky a ochotně. Čekal jsem, že si se mnou na uvítanou někdo i připije. Na zlatavých plážích se slunili Číňané a Číňanky. Jsem tady správně? ptal jsem se sám sebe. Potom mi nad hlavou zaburácely stíhačky, každou minutu přeletěla jedna a trvalo to téměř hodinu.

Čínská Havaj

Stíhačky byly připomínkou toho, že Chajnan je také námořním nervovým centrem Číny. Odtud vyplouvá jižní flotila, aby Pekingu zajišťovala kontrolu nad Jihočínským mořem.

Na pláži jsem přistoupil ke skupince mladých mužů. Vypadali jako vojáci na vycházce.

"Co si myslíte o tom incidentu se špionážním letadlem?" zkusil jsem se zeptal svojí hroznou mandarínštinou.

Pokrčili rameny a podívali se jeden na druhého. Rozhodl jsem se pro názornou ukázku a kroužil jsem kolem nich s roztaženými pažemi znázorňujícími křídla letounu. Chechtali se a jistě dospěli k názoru, že jsem se zbláznil.

Nejsem si jistý, zda takový uvolněný přístup odpovídá největší diplomatické krizi v novém tisíciletí. Studenti v Pekingu se chystali k demonstracím, na internetu to bzučelo šovinistickou jízlivou kritikou - pryč s Amerikou, zabít, zabít, zabít - tak zněl jeden z návrhů, jak se vypořádat s americkou posádkou.

Rozdíly a podobnosti

Upoutaly mne rozdíly a podobnosti mezi Čínou a Amerikou odhalené během této krize. Ve státní televizi se škrobená televizní moderátorka v rozhovoru s pilotem Ju Jao, který nehodu přežil, ptala kdo je za incident zodpovědný, což se stalo zjevně klíčovou otázkou. Obrátil se do kamery a se zlostnými gesty obviňoval americké piloty z nedbalosti.

V americké Dakotě, odkud pochází většina členů posádky a jejich rodin, mezitím lidé vázali žluté stužky kolem starých dubů a to v době, kdy se většina jestřábů mezi senátory ještě slovo "rukojmí" nevypustila z úst.

Jak se zdá, v těchto dramatech každý ví, co má říkat a role byly už dávno obsazeny. Jaká ironie osudu. Byl snad George Bush starší prezidentem na konci studené války, jen proto, aby ji nyní jeho syn vytáhl ze smetiště dějin ? Ale ne, to by nebylo fér.

Když vezmeme v úvahu emoce, které vřou pod povrchem a vzájemné podezřívání mezi jinou zbývající světovou velmocí a další zemí, která na vrcholné místo aspiruje, drželi oba představitelé emotivní nálady na uzdě.

Ťiang Cemin dokonce nařídil, aby byl z ulic odstraněn i ten poslední demonstrant. Po bombardování čínského velvyslanectví v Bělehradě, nechaly čínské úřady přivézt autobusy s tisíci demonstatů, aby obléhali americké velvyslanectví.

Prezident Tiang, který se rád směje, ale jehož tělo se zdá být od pasu nahoru naprosto ztuhlé, si dokonce během návštěvy Chile neodpustil žert. Prohlásil, že letecký incident vypadal, jakoby do sebe vrazili dva lidé. Proč se tedy okamžitě neomluví?!

Z úst prezidenta Bushe mladší ve Washingtonu se sice nelinula clintonovská rétorika, přesto ale udělal, co mohl, aby vyjádřil zármutek nad smrtí čínského pilota. Jeho jadrný, úsporný styl, podle mého názoru odpovídal patové situaci - byl pevný ale nepobuřoval. Tolik k Bushovu vyjádření.

Přátelé nebo neprátelé?

Krize však odhalila jednu, poněkud alarmující skutečnost: Západ, a obvzláště Amerika totiž neví, zda je Čína přítelem, nebo nepřítelem. Incident otřásl pohodlnou nejednoznačností Clintonovy politiky vůči Pekingu.

Z čistě pragmatického hlediska mají obě země jeden společný zájem - hospodářství. Přistoupení Číny ke Světové obchodní organizaci může přinést rozmach zpomalujícímu se americkému hospodářství.

Zatímco index Nasdaq klesal prudce dolů, akcie na šanghajské burze vyskočily. Pokud by však jediným kořením diplomacie byla ekonomika a obchod, mohli bychom my novináři jít domů.

Čínští přátelé mi vždy říkají, že jejich země má čtyř a půl tisíce let staré nepřetržité dějiny. Nás, Číňany cizinci ponižovali tak dlouho a teď chce Amerika z Číny udělat trpaslíka. Tento názor jsem slyšel od kuchaře v restauraci a profesora politických věd. Takže jde o velmi široký společenský jev.

Je to otázka, kterou rozhodně stojí zato se zabývat. A zkuste si představit, co by se stalo v opačném případě - kdyby čínské špionážní letadlo poblíž pobřeží Floridy způsobilo havárii americké stíhačky F-18, při které by zahynul americký pilot.

Související odkazy:
Srážka letounu USA s čínskou stíhačkou

BBC neodpovídá za obsah stránek, které jí nepatří.