Středa 26. června 2002 - 15.16 SEČ

Tržiště nápadů v Silicon Valley

V Silicon Valley můžete najít "svého" milionáře, který finančně podpoří váš projekt

Připravil Peter Day
Zpracoval Jan Rozkošný

Spojené státy mají pověst země, kde se dá vydělat jmění a kde lidé připravení tvrdě pracovat jsou téměř předurčeni k úspěchu. Kam ale jít, když máte skvělý obchodní nápad, ale chybí vám kapitál?

V Kalifornii se pravidelně schází skupinka milionářů, aby posoudila šance různých takových návrhů na úspěch a zda si nápad zaslouží jejich finanční spoluúčast. Zpravodaj BBC Peter Day se s potenciálními investory sešel v Silicon Valley jižně od San Francisca.

Krok k bohatství

Jednoho večera jsem dostal šanci učinit první krok směrem k bohatství a pěkně jsem ji zkazil. Měl jsem skvělou myšlenku a potřeboval jsem peníze, abych ji přeměnil ve světový produkt.

	Tenhle projekt, říkejmu mu třeba "The Optic", ale potřebuje nějaké investice na rozjezd. A to je moment, kdy na scénu vstupuje Partička andělů.

Můj nápad by jednoduchý: videokamery na jedno použití, něco jako fotografické aparáty na jedno použití, které si teď můžete koupit úplně všude. S videokamerou za pouhých padesát dolarů byste na cestách příliš neriskovali, nemuselo by vám být líto, když by vám utonula v moři nebo ji někdo ukradl.

Technologie na výrobu takové kamery už jsou téměř na světě, najal bych pár návrhářů a nechal ji vyrábět v nějaké zemi s levnou pracovní silou jako třeba v Číně nebo v Maďarsku, tak, jak se to dneska v elektronickém průmyslu dělá.

Tenhle projekt, říkejmu mu třeba "The Optic", ale potřebuje nějaké investice na rozjezd. A to je moment, kdy na scénu vstupuje Partička andělů.

Partička andělů

Jde o jakýsi neformální klub, založený před devíti lety v severní Kalifornii. Tvoří ho asi tři stovky andělů, mužů a žen, kteří vydělali milióny dolarů v tavícím technologickém kotli v Silicon Valley. Každou středu uprostřed měsíce se scházejí na lepší oběd v exkluzivním venkovském klubu.

Restaurace, ve které čekají andělé s miliony

Během jídla dostanou tři nedávno založené firmy šanci představit milionářům své plány. Atmosféra je neformální a napjatá zároveň. Je tu k vidění výjimečná konfrontace syrových obchodních návrhů, které mohou doslova změnit svět, s byznysmeny, kteří jsou připraveni okamžitě vypsat šek na dvacet, padesát nebo sto tisíc dolarů, pokud se jim nápad bude dostatečně zamlouvat.

Žádní bankéři, poradci, právníci, jen nápady a peníze. A vzrušení být při podpoře nějakého skvělého nápadu. Je to skoro jako u sázkařů na koňských dostizích. Přitom v současnosti nepanují zrovna nejlepší doby pro investice do projektů nové vyspělé technologie.

Při kolapsu kursů akcií nejrůznějších internetových firem si mnoho lidí ze Silicon Valley popálilo prsty. Jen loni nashromáždilo 150 největších firem odsud víc ztrát, než kolik vydělaly za uplynulých osm let. Nadšení investorů z Partičky andělů a firem, usilujících o možnost přednést jim své nápady, to však příliš nepodrylo.

Nápady se cení

V Silicon Valley jsou stovky potenciálních andělů a spousta z nich má na paměti příběh největšího světového výrobce počítačových chipů, společnosti Intel.

Jeden z jejích zakladatelů, Gordon Moore, stále vysedává ve své pracovně v ústředí firmy v Santa Clara a právě tam mi vyprávěl, jak s partnery získali peníze na založení společnosti v roce 1968.

Intel prosperuje díky pomoci andělů

Znali finančníka a jednoho z prvních podnikatelů, kteří se zabývali rozjezdem nových projektů, Arthura Rocka. Ten našel potřebné peníze doslova přes noc. Rock a jeho společníci vložili do Intelu méně než tři milióny dolarů. Za to v něm získali více než poloviční podíl, takže by za svou investici dnes inkasovali něco kolem dvaceti milard dolarů.

Připravenost riskovat malé jmění kvůli šancí na jmění velké je jedním z důvodů, proč je Silicon Valley stále výjimečným místem pro zakládání firem, které mohou nově definovat způsob jakým pracujeme nebo se bavíme.

A právě proto bych měl mít odvahu požádat o investice do svého projektu "The Optic", videokamery na jedno použití za padesát dolarů, když už jsem byl pozván, abych před Partičkou andělů pronesl pár slov.

Moje nervy nakonec nevydržely, a tak jsem nakonec pár minut blábolil něco o médiích. Když jsem se posadil, andělé sice tleskali, ale bylo mi jasné, že jejich peníze v kapse nemám.