Pátek 6. června 2002 - 13.41 SEČ

Seattle kávou posedlý

Rodným městem kaváren Starbucks je Seattle - první byla otevřena na tržišti Pike Place v 70. letech

Připravil Pavel Vondra

Zhruba před deseti lety - krátce poté, co skupina Nirvana vydala album Nevermind - se Seattle stal centrem hardrockové hudby. Přestože už je mánie kolem hudebního proudu "grunge" dávno pryč, Nirvana už neexistuje, neznamená to, že se v Seattlu přestala hrát drsná rocková hudba. Sex, drogy a rocknroll hrají v životě tohoto města nadále velmi významnou roli.

Jeden z těchto komponentů je dostupný všem věkovým skupinám prakticky na každém rohu. Nejedná se o ani o rocknroll, ani o sex. Jde o drogu, které v Seattlu patří nezpochybnitelné první místo v oblibě - kávu. Posedlost kofeinem je jedním z nejcharakterističtějších znaků Seattlu. Ne, že by se v jiných amerických městech káva nepila, ale Seattle v tomto ohledu skutečně nemá konkurenci.

	Posedlost kofeinem je jedním z nejcharakterističtějších znaků Seattlu. Ne, že by se v jiných amerických městech káva nepila, ale Seattle v tomto ohledu skutečně nemá konkurenci.

Nikde jinde není k vidění tolik lidí s vlastní minitermoskou zastrčenou v kapse batohu nebo plandající na přesce u kalhot. Papírový kelímek s kávou je v učebnách zdejších univerzit pomalu častějším úkazem než pero či poznámkový blok.

Díky všudypřítomným pojízdným stánkům s espressem a okénkům do ulic, z nichž se line nezaměnitelné aroma pražených kávových zrnek, si navíc občané Seattlu mohou dobít baterie prakticky na každém kroku, a stejně jsou na tom i motoristi, pro něž byl na parkovištích a podél silnic vystavěn bezpočet drive-thru budek prodávajících kávu za volant.

Kavárny Starbucks

Jen málo mě tedy překvapilo, když jsem jednou večer zabloudil v jedné z nejživějších čtvrtí města, Capitol Hillu, do podniku s názvem Kávový mesiáš, jehož výzdoba a pochopitelně zejména nápojový lístek nenechávaly nikoho na pochybách, kudy vede skutečná cesta ke spáse duše.

Kofeinem se můžete dobít na každém rohu

Těžko by se ale hledal lepší doklad neutuchající kofeinové posedlosti Seattlanů než příběh společnosti Starbucks, která v 70. letech začínala s jedinou provozovnou na rohu zdejšího oblíbeného městského tržiště na Pike Place a dnes má přes pět tisíc poboček ve třiadvaceti zemích světa včetně 256 provozoven ve svém domovském městě.

Známé pořekadlo, že doma není nikdo prorokem, se ale naplnilo i v případě tohoto giganta. Když na sklonku roku 1999 ve městě propukly nepokoje u příležitosti zasedání Světové obchodní organizace, byla skleněná výloha provozovny Starbucks na náměstí Westlake v centru města jednou z prvních, které padly za oběť odpůrcům globalizace.

Prospěšné pití kávy

O něco konstruktivnější přístup projevili minulý měsíc představitelé Výboru pro předškolní výchovu, lokálního sdružení rodičů a pedagogů, kteří zahájili kampaň za zavedení daně na kávové nápoje s cílem použít získané prostředky na péči o děti předškolního věku ze sociálně slabších rodin. Povinnost odvádět deset centů z každého prodaného nápoje do zvláštního fondu spravovaného radnicí by se vztahovala jen na větší podniky, jejichž roční zisk přesáhne 50 tisíc dolarů.

	Kavárna Starbucks v 70. letech začínala s jedinou provozovnou na rohu oblíbeného městského tržiště na Pike Place a dnes má přes pět tisíc poboček ve třiadvaceti zemích světa včetně 256 provozoven ve svém domovském městě.

Návrh, o němž voliči pravděpodobně rozhodnou v listopadovém referendu, nese zjevné znaky otcovství zdejších progresivních liberálních kruhů, které při jeho sepisování nepochybně zkonzumovaly hektolitry místního životabudiče. Jak mě ale tento týden nad šálkem své pravidelné odpolední dávky upozornila moje známá, šance na schválení tohoto zdánlivě masochistického návrhu nejsou nutně zanedbatelné.

Není to tak dlouho, co si obyvatelé Seattlu při podobném referendu dobrovolně zvýšili daně na tabákové výrobky, takže dnes za ně místní kuřáci platí prakticky nejvíc v celých Spojených státech. Dost možná to přispělo k tomu, aby se řada lidí konečně zbavila závislosti na nikotinu.

Přesto bych se vsadil třeba o velké dvojité espresso, že přestat s pitím kávy nebude na rozdíl od cigaret na seznamu novoročních předsevzetí ani jednoho pravověrného Seattlana.