Úterý 16. dubna 2002 - 17.51 SEČ

Iráku se daří ekonomicky lépe

Zboží je na trzích dostatek, Iráčané žijí v obavách z možného útoku Spojených států

Připravil Rageh Omar
Zpracovala Dana Votýpková

Ještě před týdnem se hlavní třída v centru Bagdádu jmenovala Jarada Avenue. Teď byla přejmenována na příkaz prezidenta Saddáma Husajna na Jásir Arafat Avenue.

Každý den se tam odehrávají demonstrace na podporu Palestinců. Pálí se americké a izraelské vlajky, vykřikují hesla jako: "Všichni jsme Saddámovi vojáci, když jde o osvobození Palestiny".

Iráčané jsou dobře vědomi toho, že se metropole opět může stát terčem Američanů a jejich představitelé věří, že se krize mezi Izraelem a Palestinci může obrátit v jejich prospěch.

Viditelná změna

Trh Šorja v samém srdci Bagdádu je pořád stejný. Ženy v tradičních islámských oděvech se u stánků dohadují o ceně zboží. Současně se snaží dohlížet na své nezbedné děti. Běžný obrázek. Jenomže něco nebylo v pořádku. Rozhlížel jsem se pozorněji.

	Zatímco svět upíral v posledních měsících svoji pozornost jinam, Irák toho využil. Sjednal nové dohody s arabskými sousedy, kteří nyní vyvážejí do Iráku ohromné množství zboží.

Hromady všech druhů čokolády, všude bedny s nealko nápoji - Fanta, Pepsi. A co je tohle? Dietní Cola. A dokonce, proboha, gel na vlasy. Zeptal jsem se na cenu. "Besh Hatha?" vyzvídal jsem cenu na majiteli obchodu. Nevěřil jsem svým uším. Tohle zboží bylo snadno dostupné většině Iráčanů střední třídy.

Město zažilo za posledních 18 měsíců, kdy jsem tady byl naposledy, velký boom. K dostání je všechno, tedy pokud máte peníze. Nebetyčný rozdíl od Bagdádu, který žil pod tíhou mezinárodních sankcí a kdy byl odříznut od okolního světa.

Zatímco svět upíral v posledních měsících svoji pozornost jinam, Irák toho využil, aby ze sebe setřásl image vyvrhele regionu. Sjednal nové dohody s arabskými sousedy, kteří nyní vyvážejí do Iráku ohromné množství zboží.

Představitelé Irácké moci doufají, že jejich pokus vytvořit spojenectví s Arabským světem přinese politické body. A věří, že výsledek jejich snah přijde už teď.

Čekání obyčejných lidí

Od loňských zářijových útoků se do země stěží dostane zahraniční novinář. Vláda nemá v úmyslu Irák příliš zviditelňovat. A má k tomu dobrý důvod. Stále závažnější prohlášení vysokých amerických politiků - varování o možném vojenském zásahu v Iráku v případě, že neumožní zbrojním inspektorům OSN návrat do země - má na paměti každý.

Největší obavy ale vyvolalo varování, které americký ministr zahraničí Colin Powell popsal jako "změnu režimu". Zašel jsem za jedním známým, říkejme mu třeba Bilal.

"Bilale, jak moc se možného vojenského zásahu obávají obyčejní lidé," zeptal jsem se. "Bojíme se," odpověděl, "obyčejní Iráčané si stěží zajistí živobytí. Nemohou situaci nijak ovlivnit. Můžeme jen sedět a čekat, co přinese čas".

Ve městě ale nic nenasvědčuje tomu, že lidé mají strach nebo že se schyluje k útoku. Městem neprojíždějí žádní vojáci, ani vojenská technika. Něco se ale vznáší ve vzduchu, nálada toho města je jiná.

Jednota arabského světa

A to je důvod, proč státní noviny věnují pozornost krizi mezi Izraelem a Palestinci. Každý den titulky a články na prvních stránkách novin referují o "masakru arabských Palestinců".

	Iráčané věří, že se krize mezi Izraelem a Palestinci může obrátit v jejich prospěch.

Státní deníky se stále větší naléhavostí vyzývají arabský svět, aby zpřetrhal veškeré styky se "sionistickou entitou", jak je tady nazýván Izrael. Komentáře tvrdošíjně zdůrazňují, že izraelské akce proti Palestincům nejsou jen z celého srdce podporovány Spojenými státy, ale dokonce koordinovány s Washingtonem.

Byl jsem v Bagdádu během předcházejících krizí, když město čelilo hrozbě britského a amerického zásahu, a projížděl jsem místy, které znám. Přemýšlel jsem, co zbude z toho dobře známého a většinou nádherného města s nízkými stavbami na břehu řeky Tigris.

Jedenácté září loňského roku ale změnilo svět. Když člověk slyší, co zaznívá z Washingtonu, není pochyb o tom, že tento rok bude rozhodující pro Irák - a pro jako emočně vyčerpané obyvatele.