Náznaky změn v Jemenu

Jemen je vlastí předků Usámy bin Ládina

Sobota 27. října 2001


Připravil Brian Barron
Zpracoval Petr Nosálek

Žádná země na Blízkém východě nesleduje současný konflikt v Afghánistánu tak pozorně jako Jemen - vlast předků Usámy bin Ládina, který zřejmě stál v pozadí útoků na New York a Washington. Bin Ládinův otec se narodil v severním Jemenu, odkud odešel za štěstím a bohatstvím do Saúdské Arábie.

Jemen má už léta pověst země, která je shovívavá vůči terorismu a v těchto dnech nelze přehlédnout, jaké napětí tam panuje. Během hodiny cesty do hlavního města Saná cítíte, jak se tu mění nálady od hlubokých obav přes protizápadní vášně až k vysloveným bizarnostem.

Pod dohledem tajné policie

Když se ubytováváte v hotelu stojícím ve stínu starobylých městských hradeb, recepční vám předá faxovaný přípis americké FBI varující před riziky spojenými s pobytem v Jemenu. Velvyslanectví Spojených států je neprodyšně uzavřeno, hlídají je příslušníci jemenské milice krytí hradbou pytlů s pískem. Rezidence britského velvyslance a jeho kolegů z dalších západních zemí jsou obestavěny betonovými bariérami a obstoupeny četami ozbrojených policistů, aby se zabránilo případným útokům sebevrahů za volanty nákladních aut naplněných výbušninami.

Usáma bin Ládin stál údajně za útokem na loď amerického námořnictva Cole

Pozornosti tajných policistů a jejich kolegů z jiných ministerstev se nedá uniknout. Tito zdvořilí gentlemani vám můžou odposlouchávat telefony a rozhodují o tom, který z vašich e-mailů doputuje k adresátovi a který ne. Stejně tak trvají na svém právu být přítomni všem rozhovorům určeným pro sdělovací prostředky.

Místní novinář, který pro nás a pro svůj vlastní list dělal rutinní rešerši o jemenské dívce, jež se loni provdala za Usámu bin Ládina, končí ve vězení. Raději se o tom nebudu dále šířit, abych někomu ještě nepřitížil. Šéf poslanců vládnoucí strany se několik minut po začátku běžného rozhovoru zvedá ze židle a odchází s obviněním, že ho vyslýchám jako nějakého tajného agenta.

Vítejte v Jemenu, který leží tři a půl tisíce kilometrů od bomb dopadajících na Afghánistán, ale který má emocionálně k této zemi mnohem blíž. A přece - navzdory všem střízlivým úvahám o zemi, o níž jsem jako novinář pravidelně informoval více než třicet let, jsou to povzbudivá znamení.

Deset let poté, co se Jemen v době války v Perském zálivu rozhodl - samozřejmě s katastrofálními důsledky - podpořit Saddáma Husajna, dnes diskrétně, ale jednoznačně akceptuje útoky západních spojenců na Taliban a bin Ládina. Ne že by nedocházelo k vášnivým protestům studentů, kteří Usámu uctívají jako arabského hrdinu. Ne že by se při pátečních modlitbách v některých mešitách neozývala buřičská kázání imámů. Ale režim, který vládne díky složitému systému demokracie, kmenovému konsenzu a vlastnímu bezpečnostnímu aparátu, zatím drží nervy na uzdě.

Stoupenci Al-Káidy v Jemenu

Ještě v nedávné minulosti úřady podle západních diplomatů přivíraly oči před přítomností bin Ládinovy teroristické sítě Al Káida, pokud její příslušníci v Jemenu zachovávali určité dekorum. Jemen má 18 milionů obyvatel a ti vlastní neuvěřitelných 60 milionů kusů střelných zbraní. Mnozí z odhadované tisícovky stoupenců Al Káidy jsou Jemenci, kteří po boku bin Ládina a mudžáhidů bojovali v Afghánistánu proti sovětské armádě.

Vazby Jemenců na sítě špionů a teroristů mají dlouhou tradici. V sedmdesátých a osmdesátých letech marxisté, kteří tehdy vládli v Jižním Jemenu, souhlasili s vybudováním výcvikových táborů, v nichž pak "odborníci" východoněmecké tajné služby školili teroristy. Dnešní jemenská vláda má jiné starosti. Vrásky na čele jí působí napětí v odlehlých pouštních a horských oblastech, kde se cizí diplomaté a turisté snadno stávají rukojmími místních kmenových vůdců, kteří se pak za ně snaží získat co nejvyšší výkupné.

Mezi zraněnými na lodi Cole byly i dvě ženy

Z titulní stránky listu Yemen Observer minulý týden shlížela smutná tvář jedné čínské oběti. Uvnitř byly otištěny podrobnosti o jejím únosci, penzionovaném plukovníkovi jemenské armády, mezi jehož požadavky byly opětné zařazení do činné služby, vrácení služebního auta a dvacet míst ve vládních úřadech pro příslušníky jeho kmene. Pokud budou i nadále platit staré pořádky, pak je velmi pravděpodobné, že penzionovaný plukovník získá ústupky a nebude zatčen. Nic s tím zřejmě neudělá ani mocný muž Jemenu, prezident Sálih, který tento měsíc únosy odsoudil a označil je za teroristické činy. Když se však ocitl pod tlakem, aby zahájil odzbrojování kmenových bojůvek, prezident prý jen naznačil, že něco takového je politicky nemožné.

Změna přístupu k bojůvkám

Přesto dnes prezident Sálih navádí svou zemi na kurs, který by byl ještě před několika lety naprosto nepředstavitelný. Katalyzátorem byl pumový útok na americkou válečnou loď v jihojemenském přístavu Adenu, k němuž došlo právě před rokem. Odpovědnost za útok je připisována bin Ládinově teroristické buňce, která se údajně dostala do Jemenu ze zahraničí a operovala zde s podporou místních příslušníků bin Ládinovy sítě. Incident nemohla přejít mávnutím ruky ani jemenská vláda, nad níž se dlouho vznášel Damoklův meč drastické odvety Američanů.

Nakonec zvítězil zdravý rozum a Jemenci odněkud vyčarovali alespoň šest podezřelých z řad organizace Al Káida, kteří mají být postaveni před soud. Newyorská tragédie z minulého měsíce a následné vojenské akce Američanů nedávají této vpodstatě zbídačelé zemi příliš mnoho možností. Jemenská vláda sice bez fanfár, ale přece jen podporuje operace spojenců a doma zakázala demonstrace a omezuje aktivity opozice.

Turisté přestali do Jemenu jezdit, protože dnes není bezpečnou zemí. Vzhledem k tomu, že Jemen byl ještě před nedávnem bezpečným útočištěm atentátníků a teroristů, však člověka přece jen trochu uklidní, když při odletu na letišti v San´á narazí na počítačovou evidenci přistěhovalců. I Jemen, který nebyl tak dlouho schopen zaujmout vůči stoupencům násilí jednoznačný postoj, je tedy popostrkován k tomu, aby se připojil k celosvětovému pátrání po nejhledanějších osobách prchajících před spravedlností.