Čertanovo: Češi a Slováci společně

Češi a Slováci si dosud nerozdělili rekreační objekt Čertanovo na jihu Moskvy

Sobota 20. října 2001


Připravila Jana Ustohalová

Ještě po devíti letech od rozdělení česko-slovenské federace má Česká republika se Slovenskou společný majetek. Není to proto, že by ministerské komise na něco zapomněly nebo něco ulily stranou. Je to kvůli tomu, že poslední společný federální majetek prostě rozdělit nelze. Mluvím o rekreačním objektu Čertanovo na jihu Moskvy.

Oficiálně se stavba jmenuje Obchodně technické středisko České republiky a Slovenské republiky a byla postavena v roce 1983. Jih Moskvy je vůbec zasvěcen družbě mezi slovanskými národy.

Do Čertanova se nejrychleji dostanete ze stanice metra Pražskaja, která byla postavena v polovině osmdesátých let a je věrnou kopií pražské stanice Roztyly. Na povrchu, u východu z metra, stojí sousoší sovětského a československého kosmonauta, kteří společně hledí vstříc hvězdám.

Sovětští soudruzi na oplátku v Praze vybudovali stanici Moskevskou, dnešní Anděl. Od roku 1996 najdete na seznamu moskevských stanic metra také Bratislavskou. Ale jak se to má s oním posledním společným majetkem.

Družební městečko

Takzvané OTS Čertanovo leží ve stejnojmenné moskevské čtvrti, kterou protéká stejnojmenná řeka, tedy Čertanovka. Hned vedle mají podobné středisko služeb Bulhaři a původní plány sovětské vlády byly soustředit střediska svých satelitních zemí všechna pěkně na jednom místě, aby družba mezi národy vzkvétala.

	Do Čertanova se nejrychleji dostanete ze stanice metra Pražskaja, která byla postavena v polovině 80. let a je věrnou kopií pražské stanice Roztyly.

Jenomže po několika letech došly peníze i nadšení a z velkolepého plánu na moskevskou čtvrť družby nezbylo nic. Sovětský svaz si ovšem mohl postavit na oplátku podle mezivládní dohody na území svých spřátelených zemí obdobná střediska.

V bývalém Československu je najdeme v Praze, Brně a Bratislavě. Samotný objekt, jak je Čertanovo nazýváno v jazyku ministerských úředníků, leží u Bycevského parku, kde je údajně nejčistší vzduch v Moskvě. Má status exteritoriálního území Česka. Celý pozemek zabírá 4,5 hektaru, je na něm dokonce i rybník s živými rybami, hřiště či šašlikárna.

Uvnitř několika domů bychom pak našli kinosál pro tři sta lidí, sklady, kanceláře, jednací salonky, výstavní sály, hotel, restaurace i byty. K dispozici je samozřejmě parkoviště.

Původně měl tento moloch s opravdu velkorysým půdorysem i rozměry podporovat export českých výrobků do zemí bývalého Sovětského svazu. Byly tady zaměstnány desítky československých a sovětských pracovníků, několikrát do roka se zde konaly výstavy všelijakých průmyslových výrobků, turbín, kombajnů či traktorů.

Dva ředitelé, dvě sekretářky

Po roce 1989 ztratilo Čertanovo, které patřilo pod ministerstvo zahraničního obchodu, svůj původní smysl. Přešlo proto pod Ministerstvo zahraničních věcí. Při dělení společného majetku se Slováky se ukázalo, že Čertanovo představuje velký problém. Zkuste rozdělit spravedlivě rybník… A v kinosále mohou na polovině sedadel sedět Češi a na druhé Slováci? Ne, nakonec se ukázalo, že Čertanovo prostě rozdělit nelze. Státy se dohodly, že Čertanovo se rozdělí půl na půl. České republice patří asi padesát dva procent a Slovensku čtyřicet osm procent Čertanova.

	Podle zakládací listiny se chod Čertanova řídí českými zákony, stejně jako jeho účetnictví.

Podle zakládací listiny se chod Čertanova řídí českými zákony, stejně jako jeho účetnictví.

Zaměstnáno tady je po deseti občanech z každé země. A Češi a Slováci prý mezi sebou vycházejí dobře. Ředitel se mění každé dva roky - jednou je to Čech a jeho zástupcem nebo oficiálně spoluúřadujícím ředitelem je Slovák a další dva roky je tomu naopak.

Každý z šéfů má svou sekretářku - Čech českou a Slovák slovenskou. Na jakémkoliv dokladu musí být podpis obou ředitelů. Podle Františka Jemelky, který vede Čertanovo nyní, je tímto způsobem zajištěna absolutní kontrola nad financemi. Zároveň si ale myslí, že nynější stav není ideální, protože spoluvlastnictví Čertanova vzniklo administrativní cestou. Podle Jemelky by se takovéto věci neměly rozhodovat příkazem shora. Další řešením by bylo dům prodat někomu třetímu a o utržené peníze se spravedlivě rozdělit.

Prodat, či dále pronajímat ?

České ministerstvo zahraničních věcí však dosud o prodeji Čertanova nerozhodlo. A tak to vypadá, že Čertanovo bude fungovat stejným způsobem dál. Jeho výhodou je, že si na sebe dokáže vydělat, jeho obrat je kolem šedesáti milionů korun ročně. Na žádné velké investice to sice není, ale při nechuti českých firem angažovat se v Rusku je ziskové Čertanovo malý zázrak.

Moskva láká zahraniční turisty

Zatím si tady pronajímá kanceláře pětačtyřicet českých firem. Pokud do zdejší ubytovny přijede zaměstnanec české nebo slovenské ambasády nebo některé ze zde sídlících firem, zaplatí na Čertanovu pět dolarů za noc. Je-li obyčejným turistou, budou po něm chtít na recepci padesát dolarů za noc. Ovšem ani padesát dolarů za ubytování v Moskvě není tak mnoho.

A konečně, Čertanovo má jednu velkou výhodu: i když připustíme, že nábytek na pokojích už pamatuje své, že jsou tam tenké stěny, takže víte, kdy se soused sprchuje, máte jistotu, že v koupelně nebo na chodbě nepotkáte jediného švába.

Každého půl roku sem přijíždí z České republiky speciální desinfekční četa, takže se poslednímu společnému česko-slovenskému majetku nemůže stát to, co se před několika lety přihodilo proslulému hotelu Rossija na Rudém náměstí. Tam se švábi přemnožili natolik, že hotel musel být se všemi hosty a personálem okamžitě evakuován.