Velká hra o ropu ve Střední Asii

Ropovody na afghánském území by vyřadily ze hry Rusko a Írán

Sobota 13. října 2001


Připravil Bill Hayton
Zpracovala Dana Votýpková

Na afghánské území dopadají americké bomby v boji proti terorismu, ale terorismus není to jediné, oč v tomhle konfliktu jde. Země ležící severně od Afghánistánu mají obrovské zásoby ropy a zemního plynu a řada společností už uzavřela smlouvy na vybudování ropovodů přes afghánské území, které by přiváděly suroviny na rozvíjející se indické a čínské trhy. Ve hře o ropu ze střední Asie jsou milióny dolarů.

Střední Asie má nesmírné zásoby ropy a zemního plynu - jenže klíč k tomuto bohatství bývalých Sovětských republik má Rusko. Moskva se v posledním desetiletí snažila tento stav zachovat na věčné časy, ale postsovětské republiky se pokoušely - za pomoci Washingtonu - z tohoto svazku utéct.

Zlatonosný tok ropy

Výsledkem boje o vliv ve středoasijském regionu je "Nová velká hra", jejíž hráči jsou velké ropné společnosti, svádějící boj o smlouvy na průzkumné práce, a také armády. Od poloviny 90. let Spojené státy udržovaly kontakt a cvičily s vojáky z Kazachstánu, Kyrgyzstánu a Uzbekistánu.

	Význam Afghánistánu v "Nové velké hře" je patrná už jen při pohledu na mapu. Ropovody, které přivedou ropu a zemní plyn ze střední Asie k odběratelům, přinesou bohatství a vliv těm, přes jejichž území půjdou.

Před třemi lety se americká 10. horská divize zapojila do manévrů v Kyrgyzstánu. Minulý týden byli vojáci stejné divize posláni zpátky do oblasti v souvislosti s nynějšími útoky na Afghánistán. Až do října se Rusko vzpíralo dlouhodobé přítomnosti byť jediného amerického vojáka. Nynější krize však všechno změnila.

Význam Afghánistánu v "Nové velké hře" je patrná už jen při pohledu na mapu. Ropovody, které přivedou ropu a zemní plyn ze střední Asie k odběratelům, přinesou bohatství a vliv těm, přes jejichž území půjdou. Rusko chce, aby se ropovody vedly severně po ruské půdě. Irán zase tlačí na to, aby směřovaly jihovýchodně k iránským terminálům.

Je tady ale ještě jedna trasa - přes Afghánistán a na pobřeží Pákistánu. To je trasa, kterou plánovala americká ropná společnost Unocal a saúdskoarabská Delta oil v polovině 90. let v době, kdy byl Afghánistán vyčerpaný občanskou válkou.

Afghánistán vhodným územím

Ropné konsorcium postavilo svoje plány na tom, že Afghánistán bude pod kontrolou Talibanu a že bude mít podporu americké, pákistánské a saúdskoarabské vlády. Když Taliban v roce 1996 dobyl Kábul, přivítal to Unocal jako pozitivní vývoj a americká diplomacie oznámila, že zde po sedmileté přestávce obnoví svoje zastupitelství.

Dopravu ropy přes Afghánistán si nepřejí Rusko a Írán

Jenže Američané byli až příliš optimističtí - občanská válka nebrala konce a 18 měsíců nato se začal plán na vybudování ropovodů hroutit. O šest měsíců později, v srpnu 1998, přišly útoky na americká velvyslanectví v Keni a Tanzánii, které byly údajně organizovány z Afghánistánu.

Unocal nejprve pozastavil a potom zrušil svoji účast na projektu. Nicméně hodně politiků a vlivných osobností jak v regionu, tak ve Spojených státech by jistě ropovod přes Afghánistán postavilo. Írán a Rusko to naopak chtějí zarazit. Z jich hlediska by stabilní a sjednocený Afghánistán měl špatný vliv na jejich ekonomické a strategické zájmy.

Vzhledem k různým zájmům účastníků nynější krize v Afghánistánu je ovšem těžké odhadovat, jak vyřeší svoje spory, až skončí první vlna bojů. Každopádně ale další fáze Nové velké hry už začala.