Stoletý vysavač

Design vysavačů se výrazně změnil

Sobota 1. září 2001


Připravil Jan Čáp

Třicátého srpna bylo vysavači sto let. Londýnské Muzeum vědy si nad oslavencem vzalo patronát a představilo všem gratulantům stručné dějiny luxování.

Vznik prvního polykače prachu se datuje od patentování "vynálezu na odsávání nečistot", který patřil Herbertu Cecilu Boothovi z anglického Gloucesteru. Tento inženýr byl přizván do Londýna na předvedení přístroje, který - podobně jako to dělají dnešní zahradníci s podzimním listím - vyháněl špínu z koutů prudkým proudem stlačeného vzduchu.

Boothovi se však zdálo praktičtější smetí vysávat a - jak upozorňují kurátoři výstavy - prý také hned začal na ukázku pusou přes kapesník luxovat opěradlo zaprášené židle. Údajně se přitom málem udusil, ale líc jeho kapesníku skutečně prachem ztmavl. Boothovi zbývalo zbývalo jen první vysavač zkonstruovat a 30. srpna si ho také nechal patentovat.

"Bafající Bill" a jeho nástupci

Dnešní elektroluxy by si svého prapradědečka klidně mohly splést s hasičským vozem. Vynález, který měl vyvolat revoluci v domácím úklidu, způsobil totiž nejdříve rozruch v ulicích města.Uniformovaní uklizeči jeho hadice strkali do domácností oknem z chodníku a podívaná lákala davy přihlížejících i městské strážníky, kteří hned vysávání považovali za rušení veřejného klidu.Tehdy byl ještě lux tažený dvěma koňmi, ale během následujících desetiletí ho v západním světě čekal raketový úspěch.

"Bafajícího Billa" táhlo koňské spřežení

Poměrně brzy si ho oblíbily majetné dámy, které v Londýně začaly pořádat vysávací dýchánky. V průběhu takového luxovacího srazu dámy popíjely čaj a nadzvihovaly střevíce, aby Boothovi pomocníci mohli vysát i koberce pod nimi. Booth rovněž dostal zakázku na vyluxování výstavních prostor Crystal Palace. Do areálu Booth nasadil patnáct "Bafajících Billů" - jak se tehdy vysavačům přezdívalo - a ty ve čtyřech týdnech z trámoví paláce odčerpaly na šestadvacet tun prachu.

O několik let později jeden domovník k přístroji přimontoval elektrický motor, vrtulku a lapač prachu, aby si při uklízení nedráždil astma. Za lapač mu ještě posloužila plechová krabice od sušenek a potah na polštář. Vynález prodal manželovi své sestřenice Williamu Henrymu Hooverovi, který dal ve Spojených státech vysávání jméno podobně jako v Čechách firma Electrolux.

Vysavače ovládají domácnosti

"Hooverování" prachu dosáhlo podle historiků svého rozmachu s nástupem střední třídy ve dvacátých a třicátých letech minulého století, kdy ženy v domácnosti začaly domky na předměstí vysávat téměř hromadně. Lépe situované vrstvy ještě nějaký čas konzervativně nechávaly služebnictvo operovat s plácačkou, hadrem a prachovkou.

Ve třicátých letech však nastoupila armáda podomních prodejců - v jejichž řadách nechyběl ani zaměstnanec Elektroluxu pan Popper - jinak tatínek českého spisovatele Oty Pavla - která domácnosti na obou stranách Atlantiku zásobila sedmdesáti procenty tehdy už masově vyráběných spotřebičů.

Výstava v londýnském Muzeu vědy představuje i poválečné modely, které postupně do svých útrob přijaly vyměnitelné sáčky. Návštěvníci si ale mohou prohlídnout i vysavače budoucnosti.

Budoucnost lapačů prachu

Vysávání zůstává doménou žen ...

Mezi exponáty jejichž názvy připomínají spíše nadzvukové letouny vyniká jako zlatý hřeb výstavy vysavač Dyson DC06. Na trhu se sice objeví až příští rok (a v přepočtu vyjde vyjde domácnost na sto tisíc korun), ale už teď se prý svými senzory dokáže při luxování samostatně vyhnout i těm nejkřehčím kusům nábytku.

Pokud mají návštěvníci neodolatelnou chuť zavysávat si i o víkendu, možná by měli vědět, že ani v luxování se nic nemá přehánět. Vědci totiž nedávno publikovali studii, podle níž na odstranění choroboplodných zárodků stačí každý týden přejet koberec vysavačem "pouze" pětadvacetkrát. Kromě toho - stoletý vysavač má snad přece občas nárok i na odpočinek.

Související odkazy:
Muzeum vědy

BBC neodpovídá za obsah stránek, které jí nepatří.