Reforma londýnské taxislužby

Starosta Ken Livingstone chce, aby Londýn křižovaly pouze taxíky s řádnou licencí

Sobota 18. srpna 2001


Připravil Jan Čáp

Když londýnský primátor Ken Livingston minulý měsíc rozložil před obyvateli hlavního města Británie novou dopravní mapu Londýna - tedy plánovanou reformu integrované přepravy, mluvilo se zejména o avízovaných poplatcích pro vjezd aut do centra. Starostovy plány však kromě aut, metra, autobusů a vlaků navrhují také reformu londýnské taxislužby.

Ulicemi Londýna kličkují tři kasty taxikářů. Jsou to jednak piloti majestátných černých taxiků, které jako buldoci s decentně vyceněnými chladiči vyčnívají v dopravní zácpě téměř stejně jako dvoupatrové autobusy.

Pak jsou to minitaxikáři, které si legálně můžete objednat pouze po telefonu, a nejnižší kastu zastupují na černo operující auta, za jejichž volantem prý nejčastěji sedí somálský uprchlík.

Elitní buldoci

Primátor Londýna Ken Livingston teď lichotivě oslovil klasické "cabbies" jako první ligu rychlé městské dopravy. Chce po nich, aby více jezdili i po půlnoci. Proto ještě v srpnu hodlá ohlásit zvýšení jízdného, které by je mělo motivovat. Požaduje také, aby do svého elitního cechu přijali víc žen a řidičů z řad etnických menšin, a aby jezdili až ke hranicím Velkého Londýna.

	Držitelé posvátné taxikářské placky prokazují znalost čtyř set základních tras, 25 tisíc ulic a dokáží v nich lokalizovat restaurace, synagogy, kina nebo obchody.

Tradicionalisté v černých taxících argumentují zákonem, podle kterého mohou rito nad šest mil od nádraží Charing Cross v centru Londýna odmítnout, starosta pak nevrle poukazuje na zastaralý původ tohoto předpisu, který se datuje od koňských drožek z předminulého století.

To minitaxikáři se k černým buldokům (kromě občasné nevraživosti) chovají s posvátnou úctu. Vždyť kromě nejtradičnějšího silničního korábu model TX 4, který se dokáže prakticky obrátit na místě, mají rytíři londýnské taxislužby proti vetřelcům ještě jednu mocnou zbraň srovnatelnou s Excaliburem. Je jí zkouška z matérie, tajemně zvané "The Knowledge".

Aspirant při ní musí projevit důvěrnou znalost rajonu o velikosti patnácti set kilometrů čtverečních. Ta se nedá jen tak koupit. Držitelé posvátné taxikářské placky prokazují znalost čtyř set základních tras, pětadvaceti tisíc ulic - ty prý recitují jako básně - a dokáží v nich lokalizovat restaurace, synagogy, kina nebo obchody.

Získat licenci do klasického "cabu" trvá v průměru tři roky a sedmdesát procent uchazečů, kteří jako zámotky budoucích taxikářů o víkendech křižují město na mopedu, se k závěrečnému testu ani nedostane.

Nové předpisy

Ale zpátky na stanoviště takzvaných minitaxikářů, kteří jezdí pod taktovkou 1 600 operátorů.

Minitaxíky jsou o třídu níže než klasické "caby"

Jejich pražským kolegům se kromě čarovných taxametrů vyčítaly elektrické paralyzéry, při loňském policejním zátahu v londýnské zábavní čtvrti Soho se ale i u minitaxikářů našly nože, pálky na baseball - který se v Anglii zas tolik nehraje - a také spreje se slzným plynem.

Nové úřední předpisy mají zajistit bezpečnost řidičům i jejich zákazníkům. Minitaxikáři vítají radnicí podanou ruku a možnost, podle které by se jejich zrno mělo začít oddělovat od ilegálních taxikářských plev už letos na podzim.

V tisku etnických menšin vycházejí inzeráty, jež upozorňují na blížící se termín pro odevzdání žádostí o licenci, kterou bude muset podle radnice od jara 2002 vlastnit každý. Pokud nebudou řidiči minicabů do 22. října na výzvu reagovat, hrozí jim stejné postihy jako nejméně tisícovce černých taxikářů.

Psanci bez licence

Pokud příslušníky elitního drožkařského cechu považujeme za něco jako držitele černého pásu v džudu, nejnižší skupina nájemných šoférů nemá ani kimono - tedy licenci.

	Pro Londýňany i turisty jsou taxikáři bez licence spojeni s určitým nebezpečím. Místo technických osvědčení mívají pirátští a někdy i negramotní taxikáři zápisy v trestním rejstříku.

Tito psanci se se svými lanciemi a opely pohybují mimo zákon a na neoficiální stanoviště přijíždějí pod rouškou tmy. Jak upozorňuje londýnský starosta, využívají tak vysoké popůlnoční poptávky.

Pro Londýňany i turisty je to spojeno s určitým nebezpečím - namísto technických osvědčení mívají pirátští a někdy i negramotní taxikáři zápisy v trestním rejstříku. Britská média dokonce rozebírají i několik pokusů o znásilnění klientek, kterých se měli takoví taxikáři dopustit.

Zda reformy o něž usiluje starosta Ken Livingston, povedou ke zlepšení, se ukáže až za rok. Mezitím si už ale můžete vyzkoušet tříkolové rikšy, které se letos v centru Londýna množí jak houby po dešti a s nimiž Livingstonovy plány ještě nepočítají.

Související odkazy:
Týden v Británii

BBC neodpovídá za obsah stránek, které jí nepatří.