Kanada ztratila prvenství

Kanaďané jsou zklamaní z toho, že Kanada není vedoucí zemí na světě co do lidského rozvoje

Sobota 14. července 2001


Připravil Jan Drábek

Řadu let řadila Organizace spojených národů Kanadu podle komplexního hodnocení životních podmínek a úrovně na první místo ve světě. To se ale letos změnilo a Kanaďané to podle našeho spolupracovníka ve Vancouveru nesou nelibě.

Když minulý týden torontské noviny The National Post oznámily, že podle Organizace Spojených národu Kanada už není vedoucí zemí na světě co do lidského rozvoje, Kanaďany to poněkud otřáslo. Hlavně to ovšem otřáslo vládními činitely, kteří tak často tohoto označení využívali k čiste politickým účelům.

Před dvěma lety se ministerský předseda Jean Chretien ujal slova na podiu Ekonomického fóra v Davosu. Nejdříve vyjmenoval všechny možné kladné položky Kanady a na konec grandiózně prohlásil, že ty přiměly Organizaci Spojených Národu vyhlásit Kanadu nejlepší zemí na světě již pět let za sebou.

Ztráta prvenství

Premiér Jean Chretien prvenství Kanady často připomínal

National Post se na ztrátu kanadského prvenství dívá s notnou dávkou ironie. Píše, že kanadská vládnoucí liberální strana je konečně zbavena svého štítu, kterým se často bránila proti kritice ze strany opozice. Její představitelé už nebudou moci ríkat, že navzdory všem nedostatkům Kanaďany ve světě přeci jen považují za ty nejlepší.

Ovšem autoři zprávy v OSN se proti takovému využívání takzvaného Indexu lidského rozvoje ohrazují. Jedna z nich, Kate Raworthová, prohlásila, že OSN nikdy nevyhlásila Kanadu za nejlepší zemi světa. Zpráva přece není míněna jako reklama. Od roku 1993, kdy začala Organizace Spojených národů každoročně svůj Index lidského rozvoje vydávat, byla Kanada vždy na prvním místě.

Podle OSN se index snaží odvrátit pozornost od bežných ekonomických statistik a soustředit se na výsledky týkající se lidí. "Lidé a jejich životy by měli být hlavním ukazovatelem rozvoje země, a ne její ekonomický růst", píše se ve vysvětlení, které zprávu doprovází.

Jak se měří lidský rozvoj?

Index těží ze tří druhů statistik: z průměrné délky života, z gramotnosti (ta se měří kombinací gramotnosti dospělých a počtem přihlášených na školách a v institucích vyššího vzdělání), a slušné životní úrovně.

Hlavní město Ottawa

Také je index rozdělen na tři části. V té první jsou země s vysokým lidským rozvojem, které zaujímají prvních 45 míst. V této části se nalézají země západní Evropy, Severní Ameriky a Oceánie.

Za nimi následují země se středním rozvojem, které loni uzavíral Komorský stát na 139 místě. Část označenou jako Státy s nízkým lidským rozvojem uzavírá pak Republika Sierra Leone, která byla loni na 174 místě. Výhradně africké státy ale zaujímají posledních dvacet míst.

Norsko místo Kanady

Hlavním důvodem proč Kanada ztratila své prvenství je, že v roce 1998 v OSN změnili způsob hodnocení, neboť přidali na váze činiteli poslednímu, tedy slušné životní úrovni.

Minulý rok Norsko jen o vlásek minulo prvenství v tabulce, ale letos se už vyšvihlo na první místo, když růst příjmu na hlavu jednoho Nora předčil Kanadu téměř o devět procent. Takže Norsko vede, o druhé místo se nyní dělí Kanada s Australií.

Související odkazy:
Organizace Spojených národů

BBC neodpovídá za obsah stránek, které jí nepatří.