Britská péče o nastávající matky

O častých návštěvách lékaře si mohou Britové nechat jen zdát

Sobota 26. května 2001


Připravil Vít Pohanka

Ne vše funguje ve Velké Británii tak, jak jsem si představoval. Například britské zdravotnictví mi nedávno přineslo nemilé překvapení, když jsem zjistil, jak v Británii pečují o těhotné ženy. Před pár týdny se totiž mé manželce narodil syn.

Když jsme s manželkou v lednu odjížděli do Londýna, byla v pátém měsíci těhotenství, měla za sebou už řadu odborných prohlídek a nic neznačovalo, že by mělo dojít k nějakým komplikacím.

Snad i proto se tak trochu váhavě rozhodla, že mne bude do Británie doprovázet, byť tak ztratí zázemí širší rodiny a přátel, které je v takovém období nesporně důležité.

Dlouhé čekání na prohlídku

První problémy nastaly už při registraci na místním zdravotnickém středisku - situace může být v různých částech země značně odlišná, ale většinou si musíte i na tento jednoduchý administrativní krok počkat několik týdnů.

Když jsme se tedy konečně zaregistrovali, mohli jsme manželku objednat na těhotenskou prohlídku. V Británii se v posledních letech razí do značné míry pochopitelný přístup, že těhotenství je zcela přirozený proces, a pokud nedojde k potížím, které se nějak vymykají normálu, není třeba do něj nijak zasahovat, ba dokonce se o něj příliš zajímat.

Při první návštěvě zdravotnického zařízení tudíž nečekal na manželku lékař, ale pouze odborná sestra - porodní asistentka. Mimochodem u porodu samotného bývají také pouze porodní asistentky, lékaři pouze výjimečně v případě nějakých potíží. Nuže porodní asistentka pouze poslechla manželku stetoskopem a zkontrolovala jí moč.

Dokumentace o dosavadním průběhu těhotenství ji příliš nezajímala, spokojila se v podstatě s tím, co jí řekla manželka. Na požádání ji pak objednala k lékařce, jejíž prohlídka ovšem proběhla ve stejném duchu.

Rozmazlenost českou péčí

Snad se to může zdát rozmařilé, ale z České republiky jsme byli zvyklí na důkladné pravidelné častější prohlídky, ultrazvuk, kontrolu ozvěn srdce plodu, a vůbec větší zájem ze strany zdravotnického personálu.

I řekli jsme si, že se zkusíme poohlédnout po něčem podobném zde v Londýně. Vytipovali jsme si soukromou porodní kliniku a napsali si infomace. Když nám došla patřičná brožura, spočítali jsme si, že předporodní a porodní péče odpovídající té české by nás vyšla tak na 3000 liber, ne-li víc.

To by bylo pro náš rodinný rozpočet příliš a protože se valem blížil osmý měsíc těhotenství - po kterém vás mohou odmítnout vzít do letadla - museli jsme se rozhodovat rychle.

V březnu tak manželka odletěla zpět do Prahy a v květnu rodila ve venkovské nemocnici na česko-moravském pomezí. Musím říct, že péče byla velmi dobrá a byli jsme s ní zcela spokojeni.

Malý zájem o zdraví Britů

Podle nedávno zveřejněných údajů chodí Češi k lékaři mnohem častěji, než je evropským průměrem. Británie je na druhé straně zemí, která v Evropské unii investovala a doposud investuje do zdravotnictví zdaleka nejméně.

	To, co jsme zažili, byla zkušenost lidí vychovaných v extrémním systému snad až přehnané starostlivosti, s extrémem druhým, který lze charakterizovat motem - dokud chodíš, nestěžuj si.

To nesnižuje odborné kvality zdravotnického personálu, ale vede některé mé známé ke shodě v tom, že pokud se tady právě nezhroutíte na chodníku, nebudou nikoho vaše bolístky a obavy příliš zajímat.

Například po porodu se v Británii z nemocnice propouští běžně už po šesti hodinách, v České republice nechali manželku ležet v nemocnici 6 dní.

To, co jsme zažili, byla prostě zkušenost lidí vychovaných v jednom extrémním systému snad až přehnané starostlivosti, s druhým extrémem, který lze charakterizovat motem - dokud chodíš, nestěžuj si.

Související odkazy:
Týden v Británii

BBC neodpovídá za obsah stránek, které jí nepatří.