Pátek 25. května 2001

předcházející

Cvičné výběrové řízení

Ondřej Štindl

Včerejší bouře, jež se kolem možného nákupu stíhaček strhla, napovídá, že mezi světy české politiky a mezinárodního zbrojního obchodu se rýsuje jakási zásadní shoda. Vláda v Praze si není dvakrát jistá, že stíhačky vůbec chce kupovat, firmy naopak získávají jistotu, že jí je nechtějí prodat.

Oba tedy kráčejí stejným směrem, business je, zdá se, o pár kroků napřed. Jen posloupnost těch kroků je na české straně přinejmenším podivná.

Nedávno jmenovaný ministr obrany Jaroslav Tvrdík včera řekl, že ještě není hotová koncepce, z níž by mělo vyplynout, jestli česká armáda stíhačky vůbec potřebuje. Současné výběrové řízení je tedy, vojenskou terminologií řečeno, zatím jen cvičné.

Předmětem jednání je jen to, jaká letadla by si český stát pořídil, pokud by je náhodou potřeboval nebo si je prostě pořídit chtěl. Kdoví, třeba je v nějakém trezoru ve Strakově akademii už roky zavřených nějakých nadbytečných sto miliard a všichni si lámou hlavu, za co je utratit. Alternativou stíhaček pak možná je druhý Temelín.

Diskuse o tom, zda letadla jsou vůbec potřeba, se vede už dlouhé roky, až v budoucnu se bude moci opřít o nějaký autoritativní strategický rozbor. Předcházející jednání tedy do značné míry byla ztrátou času, byly to hovory neukotvené v realitě, o to však vášnivěji vedené.

Kromě argumentů o letadlech jako prostředcích posílení státní suverenity a vzpruze, již mají českému průmyslu přinést offsetové programy, ze strany stoupenců nákupu nezaznívá mnoho pádných důvodů. Severoatlantická aliance Česko do obchodu nijak netlačí, spíš dává najevo zdrženlivou skpesi.

Její plány s desítkami českých stíhaček nepočítají a v Bruselu spíš panují obavy z toho, zda se česká armáda nevyčerpá nadzvukovým posilováním státní suverenity natolik, že ji nezbyde energie na plnění těch závazků, jež jsou pro spojence důležitější.

Vláda bude o tendru, v němž zbyl jen jeden zájemce, údajně "velmi odpovědně jednat". Výsledkem takového odpovědného jednání by mělo být zrušení výběrového řízení. Důvěryhodnost tendru je dnes poněkud nabouraná. Zvlášť vzhledem k tomu, že ten jediný účastník, který v soutěži zůstal, je shodou okolností ten, o němž se již roky mluví jako o vládním favoritovi.

Za rok navíc budou volby a poměr stran smluvní nesmluvní opozice k plánovanému nákupu je přinejmenším odtažitý a často až otevřeně odmítavý. Od Zemanova kabinetu by nebylo příliš kolegiální, kdyby svému nástupci na cestu připravil na rychlo a bez širší shody dojednaný stomiliardový závazek.

Šéfové čtyř firem asi realisticky zhodnotili situaci a zjistili, že nemá cenu plýtvat silami na dojednávání obchodu, u nějž existuje velmi slušná pravděpodobnost, že se vůbec neuskuteční. Po odstoupení většiny účastníků nabral tendr na nové stíhačky kurs směrem do ztracena. Kabinet by jej přitom měl zpovzdálí sledovat popřát mu šťastnou cestu.