|
Co stojí v Číně život dělníka z provincie? | |||||||||||||||||||||||||||
Nejchudší čínské provincie opouštějí miliony pracovníků, kteří hledají štěstí v největších městech. Každoročně jich mnoho stovek toto hledání zaplatí životem. V Číně jste vlastně vždy blízko nějakého jeřábu nebo vrtačky. Města po celé Číně roztrhávají sebe sama a přestavují se. Je to nejrychlejší industrializace v historii. Jít se podívat, jak to vypadá, je snadné. Jen kousek od jedné z nejrušnějších šanghajských ulic Huahai Lu, jsem přišel k místu, kde bude stát nové obchodní centrum. Zatím je to změť ocelového a bambusového lešení, které šplhá do výše čtyřiceti pater. Život na stavbě Většina dělníků žije a pracuje na tomto místě. Ráno vylezou z pod plechového přístřešku, kde spí, a myjí se přímo na ulici. Jsou to přistěhovalci z nejzapadlejších zemědělských oblastí v Číně, zemědělci, ze kterých se stali nekvalifikovaní dělníci, kteří pro sebe chtějí ukrojit kousíček z čínského ekonomického zázraku. Přijeli z Kuang Si, Kan Su a Čchin chaj, nejchudších ze všech provincií. Cesta autobusem jim trvala celé dny. Čínská města vůbec neznají, ale výdělky - v přepočtu necelých sto dolarů - jsou mnohem lepší, než na co by mohli pomýšlet doma. V práci nosí bleděmodré overaly. Někteří mají přílby, mnozí ale ne. Viděl jsem, jak čtyři chlapi naložili ocelový kontejner nářadím. Stáli a dívali se, jak jeřáb zvedá tento náklad vysoko nad ně, kontejner se houpal ve větru. Naštěstí z něj nic nevypadlo. Všichni čtyři byli do půl těla nazí a prostovlasí. Bezpečnost práce není něco, z čeho by si zde někdo dělal těžkou hlavu. Počítá se, když práci zvládnete rychle a levně. A je to také poznat na oficiálních statistikách. Předminulý víkend zahynulo v Šanghaji pět dělníků - všechno migranti. Tři byli zasypáni, když čistili nádrž na míšení betonu, dva spadli z výškové budovy, poté co se jim vysmeklo bezpečnostní jištění. Zdrcující statistiky Statistiky jsou zdrcující. Vládní deník China Daily uvádí, že jen v samotném Pekingu zahynulo v práci za posledních pět let deset tisíc migrantů.
Jen v hlavním městě nyní pracuje ve stavebnictví milion tři sta tisíc lidí. Tato čísla ještě porostou, až začnou práce na olympijských objektech před hrami v roce 2008. Z obav před špatnou pověstí u novinářů úřady nyní nařídily, že stavební společnosti musejí platit zaměstnancům zdravotní a úrazové pojištění. Podobné požadavky na zlepšení bezpečnosti se objevují i v těžebním průmyslu, ale bez viditelného efektu. Z instituce, která má zodpovídat za bezpečnost práce, je nyní ministerstvo a na zabezpečení dolů se vynakládá dvě stě milionů dolarů, horníci však stále umírají. Čína produkuje více uhlí než kterákoli jiná země na světě a platí za to nejvyšší cenu. Čínské hornictví je nejnebezpečnější. Místní horníci vytěží třetinu uhlí na světě a tvoří osmdesát procent všech obětí důlních neštěstí. Špinavý obchod Je to nemravný byznys. Státní média uvedla, že když majitel a šéf bezpečnosti dolu Ta-sing zjistili, že 123 jejich lidí zůstalo půl kilometru pod zemí uvězněno stoupající spodní vodou, utekli. Policie je později zatkla a nyní se vyšetřuje, jak je možné, že vůbec byla proražena štola pod velkým vodním rezervoárem. Prošetřuje se také, zda v dolech neměli akcie zaměstnanci místní správy. Není to poprvé, co se státní úřadníci ocitli v podezření, že měli příjmy ze soukromých dolů. Toto neštěstí společně s dalšími pobouřilo veřejnost, která svůj hněv vyjádřila ve státní televizi a v novinách. Za minulý rok zahynulo v čínských dolech šest tisíc lidí a letos toto číslo roste ještě rychleji. Ve státních médiích se o jejich úmrtích podrobně informuje a za příčinu je často označována korupce. Přestože by to popřeli, je těžké nemyslet si, že úřady považují úmrtí nekvalifikovaných dělníků za část ceny, kterou je nutné zaplatit za industrializaci Číny. Kdy skončí umírání na pracovišti? Za příklad je možné vzít studii státního úřadu pro bezpečnost práce publikovanou minulý měsíc. Chladně předpokládá, že počet úmrtí ještě poroste. V roce 2010 dosáhne vrcholu a sníží se až poté, co v Číně skončí modernizace. Ve studii se uvádí, že v průběhu industrializace Japonska a Spojených států také mnoho lidí umíralo, proto je možné totéž předpokládat u Číny. Tito dělníci jsou největší výhodou Číny. Je to právě nízká cena jejich práce, co Číně dává náskok před mnohem bohatšími ekonomikami. Pro Čínu je její pracovní síla nejbohatším zdrojem a zdá se, že také zdrojem nejsnáze nahraditelným. V lidové republice stojí život dělníka z provincie velmi málo. |
| |||||||||||||||||||||||||||
| ||||||||||||||||||||||||||||