Milan Hubáček spolupracovník BBC v Japonsku

	Ceremoniál v hale Budókan se vyznačoval nebývalou sebereflexí

V této oblasti světa život probíhá podle tradičního kalendáře ve dvanáctiletých cyklech a tak je šedesátka pro Japonce kulatější než číslice padesát.

Omezovat nebývalý záběr ceremoniálu na kulatost výročí by však bylo dosti zjednodušující.

V případě Japonska nelze na rozdíl od převážné většiny světa o oslavách, přestože konec války přinesl podstatné většině Japonců skutečné vysvobození.

Potupu z porážky mohl totiž podle samurajského pojetí cti smýt pouze - seppuku - odchod ze světa vlastní rukou, v cizině známý jako harakiri. A tak byla událost, jejíž význam podtrhla přítomnost členů císařské dynastie i vlády v čele s jejím premiérem, oficiálně nazvána vzpomínkový ceremoniál.

Sousedi nesouhlasí

Pamětníků šedesát let vzdálené události však ubývá, tvůrci ekonomického zázraku, zvyklí na odříkání, jsou již převážně v důchodovém věku a mladším generacím je bližší užívat si života bez traumatizujícího připomínání hořké minulosti země.

	Nové japonské učebnice zamlčují třeba masakr u Nankingu

Toho jakoby využili autoři dějepisných učebnic, ve kterých bývá vina Japonska často zlehčována a některé válečné zločiny jako byl Nankingský masakr, ve kterém přišly o život desetitisíce čínských civilistů, zamlčovány.

Tato dezinterpretace dějin se setkává se stále rostoucím odporem v sousedních zemích.

Protesty vyvrcholily letos na jaře v Číně sérií protijaponských demonstrací, které doprovázených ničením japonských výrobků a v několika případech i inzultací Japonců.

Nevyřešen zůstává požadavek odškodnění korejských a čínských žen nucených za války poskytovat sexuální služby japonským vojákům.

Přetrvávají i některé územní spory, jež jsou zesilovány skutečností, že sporná území jsou často nalezišti důležitých nerostných surovin.

Politicky nejkomplikovanější, i když emocionálně asi nejklidnější, je situace mezi Japonskem a Ruskem, které se nechce vzdát severních teritorií obsazených v samém konci války.

Ekonomický diktát

Domnívám se, že na současném stavu nesou svůj díl viny i oponenti Japonska: Politický potenciál Číny a Ruska byl po dlouhá poválečná léta saturován účastí ve velmocenském zápolení se Spojenými státy a poté i mezi sebou navzájem, Jižní Korea s Japonskem soupeřila spíše na poli ekonomickém.

Pozornost severokorejského režimu se soustředila na vyvolávání problému nových; jejich řešení totiž slibuje tolik potřebnou hospodářskou, především potravinovou pomoc.

Globální ekonomické tlaky nutí i země této oblasti k užší a provázanější spolupráci

Od pádu berlínské zdi se však politicko-hospodářská mapa světa výrazně změnila. Zahraniční politiku velmocí místo idejí diktují spíše ekonomické ukazatele.

Jihokorejská republika se v regionu hospodářsky plně emancipovala, takže v některých technologiích svého rivala dokonce předstihla a severokorejský režim začlenil japonskou rýžovou pomoc pevně do svých budovatelských pětiletek.

Globální ekonomické tlaky nutí i země této oblasti k užší a provázanější spolupráci - výrazné snahy o integraci již byly zaznamenány.

Amerika Japonsko paradoxně přinutila změnit ústavu, kterou jí těsně po válce víceméně vnutila

Zaznamenáníhodných změn doznalo i Japonsko: Spojené státy se již prakticky vyvázaly z poválečné role poručníka a chtějí po zemi, která nemá statutární armádu, aby svou účast na boji proti celosvětovém boji proti terorismu nevyjadřovala tradičně penězi, ale nasazením své domobrany.

Amerika tak Japonsko paradoxně přinutila změnit ústavu, kterou jí těsně po válce víceméně vnutila.

Postavení vládní liberálně-demokratické strany v japonském politickém systému postupně klesá, stále více prostoru dostávají opoziční strany, které jsou mnohdy hlasům ze zahraničí přístupnější.

Ceremoniál v hale Budókan se vyznačoval nebývalou sebereflexí Japonska. Ať už ho k tomuto kroku vedla skutečná snaha odčinit svou vinu na válečných událostech, nebo se jedná jen o pragmatické chování, nelze jinak než tento krok uvítat.