Richard Hollingham zpravodaj BBC

Nikde žádné stromy, barvy ani znaky života

Za zrezivělým ostnatým drátem a hrubými stavbami budov okolo přistávací plochy ční z údolí útesy šedavé žuly, které splývají se stejně zlověstnou oblohou. Nikde žádné stromy, barvy ani znaky života.

Přistáli jsme v Kangerlussuaqu, kde jsou všichni obyvatelé na ranveji závislí. Bývala tu frekventovaná americká základna, která sloužila systému včasného varování.

Dnes působí letiště poněkud samoúčelně. Slouží k přistávání letadel, která vozí zásoby lidem, kteří většinou pracují na letišti.

Jako po odlivu

Pohyboval jsem se se skupinou významných vědců, které financuje miliardář a mecenáš Gary Comer. Svůj čas zasvětil výzkumu globálního oteplování. Vědci sem přijíždějí pravidelně a zkoumají tu konkrétní dopad oteplování země.

Ledovce s rostoucí teplotou planety ustupují

Grónsko je obrovský ostrov uzamčený v ledu. Z letadla se příliš nezdá, že by led tál - rozlehlá sněhová pokrývka s tisícovkami ledovců jako by nikde nekončila. Ledovce si zas z hor razí cestu k pobřeží.

Teprve když se člověk ocitne blízko úpatí těchto ledovců uvědomí si, jak se místní krajina proměňuje.

Pár metrů nad ledem je úplně holá skála, která se vodorovně táhne po celém údolí jako dlouhá jizva. Jako kdyby led vyschl a zmizel jako voda z vypuštěné vany. Zůstala tady jen vodorovná čára jako po odlivu.

K tomu také došlo, když led roztál a ledovce posledních 150 let ustoupily o stovky metrů.

Když se trochu vyčasilo, s obrovskou ledovcovou horou za zády jsme se já a odborník na ledovce Richard Alley vydali na túru po holé skále. Klopýtal jsem za ním a on byl evidentně ve svém živlu.

Ukazoval mi hluboké rýhy ve skále, které do kamene vyryl ustupující led nebo obrovské balvany, které ledový masiv zvedl, aby je teď nechal balancovat na menších kamenech.

Vegetace se vrací

Tahle skála vidí světlo světa poprvé po milionech let. Na místě, kde jsme stáli, byl ještě před sto lety jenom led, a teď mě zaskočilo, kolik tu roste vegetace. Botanik expedice ukazuje na tmavohnědé lišejníky, trávy a fialové květy, kterým se nějak podařilo uchytit na několika milimetrech půdy.

Podnebí planety země se bohužel přirozenou cestou oteplovalo už dříve.

Zničený kostel na březích fjordu tu dnes stojí jako připomínka na vikingské osadníky.

Slunce vrhá stín arkýřovým oknem na oltář, naposledy užívaný v 15. století, než se celá oblast ukázala být kvůli drsnému prostředí k bydlení nevhodná.

Dnes se farmáři vracejí. Zelenější stráně okusují ovce a na polích u jižního cípu strova se prohánějí traktory.

Grónsko se znova začíná zelenat a zbytku světa to dělá starosti.