|
Reflexní fólie má ledovec chránit před letním sluncem | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Mnoho alpských lyžařských středisek začíná v poslední době pociťovat ekonomické důsledky globálního oteplování. Ledovce dříve plné sjezdujících lyžařů dnes zejí prázdnotou. Švýcarská vesnička Andermatt přišla s neobvyklým, až zoufalým řešením: její představitelé se rozhodli zahalit fólií části tajícího ledovce, který leží tři tisíce metrů nad mořem. Za posledních 15 let totiž ledovec Gurschen poklesl asi 20 metrů pod nejvyšší lyžařské stanoviště, takže trasy nelze na začátku sezóny využívat. Reflexní fólie má ledovec chránit před letním sluncem, aby do příští lyžařské sezóny zůstalo dostatečné množství ledu a sněhu. Frank Gross, který tuto ovčí vlně podobnou látku na fólii vyrobil a zároveň vede zahalování ledovce, vysvětluje výhodu řešení: "Tento materiál chrání přístupovou cestu z vrcholu lanovky na sjezdovku přes ledovec. Ledovec již delší dobu tál a aby se tomu nyní předešlo, postupně ho zakrýváme." "Jinými slovy, ochráníme ledovec před sluncem, takže on si vlastně udrží svůj objem a výšku i během léta. A příští zimu, v říjnu a listopadu, budou lidé moci připravit sjezdovku ve stejné výšce jako nyní." 'Nouzový trik' Andermatt je první alpskou vesnicí, která se uchýlila k tomuto nouzovému triku, jak zabránit tání ledovce.
A novináři i ekologové z celé Evropy se jezdí na zakrývání ledovce dívat. Martin Hiller ze Světového fondu na ochranu přírody ovšem není přesvědčen, že andermattský pokus je univerzálně použitelný: "Samozřejmě, že to není řešení. Ledovce Švýcarských Alp, vlastně celých Alp, a ze všech hor všude na světě, od Bornea, Himalájí po Andy - ty všechny tají a všechny je zachránit nelze." Osud ledovců je považován za klíčový ukazatel, jak intenzivní je globální oteplování. Poslední studie Světového fondu na ochranu přírody a Curyšské univerzity ukazují, že alpské ledovce tají mnohem rychleji, než se očekávalo. Mezi lety 1985 a 2000 ztratily přes dvacet procent svého povrchu. Fólie pro záchranu obživy Ochranná látka se tak může jevit jako chabá zbraň proti globálnímu oteplování, přesto ale andermattští obyvatelé na ni upínají svou naději.
Místní hotely, obchody a restaurace totiž žijí ze zimní turistiky. "Lidé v Andermattu jsou přesvědčeni, že je to nutné, protože ledovec se zmenšuje a zimní turistika je pro Andermatt klíčová. Pro lidi pracující v hotelích, na lanovkách, lyžařské instruktory a horské průvodce, pro ty všechny by bylo těžké najít zde jinou práci," říká lyžařská instruktorka Emily Müllerová. Pokrývání ledovce je velmi nákladné: 2,5 tisíce metrů čtverečních látky stojí 25 tisíc dolarů. Místní lidé si myslí, že to není zas tak velká cena, pokud se podaří zachránit práci lidí i život zapadlé alpské vesnice. Snaha andermattských zachránit vlastní ledovec ale bledne tváří v tvář rozměrům globálního oteplování, zdůrazňuje Martin Hiller z Fondu na ochranu přírody: "Tady, uprostřed velmi průmyslové, nejbohatší země světa, jsou lidé zasaženi klimatickými změnami úplně stejně jako chudí obyvatelé ostrovů v Tichomoří, v Himalájích, na Maledivách nebo v Africe." "Ale pokus ve švýcarském Andermattu nám připomíná, že musíme snížit emise oxidu uhličitého, a že je třeba bojovat s globálním oteplováním dříve, než bude příliš pozdě." Zabalený ledovec vydrží třicet let Kdyby andermattský ledovec zůstal bez zásahu, mohl by vydržet tak dalších dvacet let. Až ho přikryjí, prodlouží jeho životnost pravděpodobně o deset let. Na boj s globálním oteplováním obyvatelům Andermattu opravdu nestačí síla, ale nyní alespoň dělají, co mohou. A jestliže led zůstane na svém místě i poté, co na podzim bude ochranná látka sejmuta, asi mnoho dalších alpských středisek bude následovat andermattský příklad. A to i přesto, že v podstatě jde jen o krátkodobé místní řešení jednoho velmi dlouhodobého globálního problému. |
| |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||