|
Domácí Rusy ve Finsku vystřídala mafie | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Snad je to náhoda, že Vladimír Putin přicestoval do Finska právě v den 30. výročí podepsání závěrů Helsinské konference o spolupráci a bezpečnosti v Evropě. Putin se však během své dvoudenní cesty v Helsinkách ani nezastavil a přistál se svým speciálem ve starobylém Turku, v jehož blízkosti se nachází přímořská letní rezidence finské prezidentky Tarji Halonenové. Ještě předtím, než se sešla se svým ruským protějškem, stihla v helsinské hale Finlandia zahájit slavnostní zasedání nynějších představitelů signatářů závěrečného dokumentu Helsinské konference z roku 1975. Pravda, vzhledem ke změnám na mapě Evropy a okolí počet zúčastněných států vzrostl z tehdejších 35 na dnešních 55. Význam dokumentu Ovšem o poklesu důležitosti zmíněného dokumentu a celé nynější Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě hovoří fakt, že oproti tehdejším 35 hlavám států teď poctila zasedání svou přítomností pouze jedna, a to právě Tarja Halonenová.
Ve své zahajovací řeči finská hlava státu uvedla, že Helsinská konference svého času "zasela semínka změn, která lidem dodala odvahu zasazovat se o lidská práva a pomáhala vytvářet nové demokracie". Podle kritiků však závěrečný dokument, odsouhlasený i západními mocnostmi, pouze potvrdil tehdejší status quo rozdělení politických sil v Evropě, a tím vlastně posílil postavení sovětského impéria. Halonenová měla však zřejmě na mysli takzvaný třetí koš dokumentu, který obsahoval ustanovení o dodržování lidských práv. Právě na ta se začali odvolávat disidenti v zemích takzvaného socialistického tábora a nacházeli v něm argumenty pro svůj zdánlivě beznadějný boj. Podle amerického zástupce, dlouholetého velvyslance ve Finsku Jamese Goodbyho, dokument přijatý před 30 lety sice přispěl k rozpadu Sovětského svazu, ale zápas stále ještě pokračuje. Rusko jako dědic sovětského impéria se snaží mařit činnost dědice helsinského procesu, OBSE. Činnost pozorovatelů na území bývalého Sovětského svazu podle Goodbyho irituje ruské vedení, které v ní vidí podrývání vlastních zájmů. Podle Západu Rusko porušuje lidská práva a zásady demokracie, podle Ruska záruky bezpečnosti jeho západních hranic nebyly naplněny. Domácí Rusové A jak vlastně vycházejí Finové s Rusy dnes? Celkem dobře. Časy se změnily i zde a dávno pryč je doba, kdy finští politikové si v zájmu zabezpečení své kariéry pořizovali takzvaného domácího Rusa. Jednalo se o diplomata či spíše rozvědčíka východní mocnosti, který zabezpečoval v tehdejším nemocném politickém ovzduší předpoklady politického růstu. Domácí Rusové byli k dispozici v širokém výběru na obrovském velvyslanectví, odkud se vyzvedávali k večeři, k návštěvě sauny či na ryby a vodkou se nešetřilo. V každodenním životě ovšem ruský vliv vidět nebyl a nebyli vidět ani Rusové. Vlna emigrantů, většinou šlechticů, která do Finska uprchla svého času před Leninem, se stačila asimilovat a za komunismu prostý ruský občan do Finska nesměl. Když se počátkem 90. let začaly ve finských pohraničních městečkách objevovat oprýskané autobusy s východními turisty, reakce Finů byla po prvních zkušenostech dosti odmítavá. Projevovalo se to azbukou psanými upozorněními u vchodu do obchodů: Rusové vstup pouze jednotlivě. Ovšem kupní síla i způsoby hostů se změnily a dnes jsou ruští zákazníci vítáni. Levná romantika Zato zkušenosti finských turistů za východní hranicí nejsou příliš dobré. Nízké ceny a romantika v rusko-finské válce ztracené východní Karélii lákají, ale systematické přepadávání finských turistů ruskými gangy způsobily bojkot karelské metropole Viipuri ze strany finských návštěvníků. Ve Finsku samotném sice není ruská mafie tolik vidět, ale vysoká je kriminalita mladých ruských přistěhovalců, kteří se do finské společnosti nedokáží integrovat. Také prostituce je provozována v drtivé většině Ruskami a Estonkami. Na jaře byla v Helsinkách odsouzena ruská občanka, která zprostředkovávala ruským prostitutkám pokoje v nyní poloprázdném ruském velvyslanectví. Do věci zapojení diplomaté stihli odcestovat do vlasti. Finský konzulát v Petrohradu vydává na 200 000 víz ročně a Rusové také představují jednu z nejpočetnějších skupin přistěhovalců. O zrušení vízové povinnosti ovšem Finové nechtějí ani slyšet a Ottawskou úmluvu o zničení nášlapných min ještě jako jediná země Evropské unie neratifikovali. Člověk nikdy neví... |
| |||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||