Misha Glenny zpravodaj BBC

'Perla Černého moře' je veselejším místem než zbytek Ukrajiny

Ještě po půlhodině jízdy do vnitrozemí vás obklopují původní dvoupatrové domy z počátku 19. století, kdy byla Oděsa nejrychleji rostoucím městem v celé Evropě.

Tyto stavby naštěstí nemusely ustoupit ohavným funkcionalistickým výtvorům socialistické architektury jako jinde.

Ovšem žalostný stav, ve kterém se většina starých domů s výjimkou několika strojených sanačních projektů v centru města nachází, jasně vypovídá o tom, že i na Oděsu těžce dopadly sovětské časy vystřídané patnáctiletkou mafiánského kapitalismu.

Přesto je tato "perla Černého moře" mnohem veselejším a uvolněnějším místem než zbytek Ukrajiny.

Velké přístavy jsou vzhledem ke své hospodářské funkci přirozeným magnetem pro gangstery a zkorumpované úředníky. Oděsa se navíc nachází na Ukrajině, která byla - dokud koncem loňského nepřišla oranžová revoluce - v zajetí čehosi, co i ti nejmírnější kritici nazývali mafiánským režimem.

Byl to známý filantrop a miliardář George Soros, kdo za pochybné vlády prezidenta Leonida Kučmy, nezapomenutelně prohlásil, že "Ukrajina poškozuje pověst korupce" - nikoli naopak.

Ještě než jsem se do Oděsy vydal, se mi doneslo, že na počátku 90. let měl město z velké části pod kontrolou chladnokrevný mafiánský zabiják přezdívaný Karabas.

V ruskojazyčném prostředí se při zmínce tohoto jména každému hned vybaví padouch z pohádkového příběhu o Buratinovi, ruské verze Pinocchia. Krátce po příjezdu do Oděsy jsem se dozvěděl, že Karabas byl zastřelen v roce 1995 před ruskými lázněmi v centru města, a tak první věc, kterou jsem následujícího dne podnikl, byla návštěva místa činu.

Úcta Karabase

V malebném, i když trochu zchátralém dvoře, mě okamžitě upoutalo několik svazků čerstvých květin. A nad nimi dvojice pamětních desek - jedna vyzdobená rytinou s Karabasovým portrétem, na němž zavražděný boss vyhlíží v drahém obleku, elegantním tričku a s uhlazenými vlasy obzvlášť sekáčsky.

Karabas byl ale z Oděsy, miloval to tady a udržoval tu pořádek expolicista z Oděsy

Na druhé desce je zase báseň, v níž Karabasovi nejbližší přátelé opěvují jeho odlet do ráje, kam se prý odebral dělat společnost andělům. V některých kyticích byly zasunuty bankovky.

To se ve městě, jako je Oděsa, dá považovat za skutečný výraz respektu. Netknuté peníze na veřejném místě, kde je všude kolem viditelná chudoba a spousta žebráků, dávají tušit, že se jejich příjemce těšil opravdu všeobecné úctě.

"Karabas nebyl žádný svatoušek," řekl mi bývalý policista, který stejně jako většina lidí v Oděse, s nimiž jsem se na toto téma bavil, odmítl uvést své jméno. "Byl ale z Oděsy, miloval to tady a udržoval tu pořádek odpovídající určitým civilizovaným hodnotám," dodal někdejší muž zákona.

I několik dalších lidí včetně profesora kriminologie mi potvrdilo, že Karabas dokázal udržet drogové dealery obdivuhodně zkrátka - nechal jim k jejich aktivitám čtvrť známou jako Palermo, jasně jim ale naznačil, že nebude tolerovat jakýkoli pokus rozšířit obchod s narkotiky do ostatních částí města.

"Za Karabase," pokračoval expolicista ve svých nostalgických vzpomínkách, "tu problém s drogami prakticky neexistoval, narozdíl od zbytku Ukrajiny i celého Ruska, kde došlo na počátku 90. let doslova k narkotické explozi."

Snaha o pořádek

Karabas byl zastřelen pouhý rok poté, co na Ukrajině přišel k moci Kučma. A bez svého anděla strážného Oděsa velice rychle sklouzla do mafiánské anarchie, která jí záhy vynesla nelichotivý titul "nejzločinnějšího přístavu světa", přes těžkou konkurenci měst, jako je Šanghaj, chce se mi dodat.

Za Karabase tu problém s drogami prakticky neexistoval, narozdíl od zbytku Ukrajiny i celého Ruska expolicista z Oděsy

Části města se proměnily ve střelnice, kde spolu dva rivalové sváděli boj o kontrolu nad úřadem starosty, zatímco se v pozadí odehrávala ještě větší mocenská hra mezi obřími ruskými společnostmi odhodlanými získat rozhodující vliv v nejdůležitějším průmyslovém aktivu Oděsy - ropném terminálu.

Stejně jako zbytek Ukrajiny se teď Oděsa chystá zahájit proces, v němž by mělo vyjít najevo, kolik toho Kučmova oligarchie od státu i obyčejných lidí vlastně uloupila.

Bude těžké obnovit v Oděse pořádek - už proto, že ve strategickém přístavu, kde mají své zájmy nejen ukrajinské, ale i ruské ropné společnosti, se nemusí podařit korupci vymýtit ani tomu nejosvícenějšími vládci. Po neutěšené dekádě nezákonnosti se ale místní lidé znovu radují spolu s námořníky.