|
V jeruzalémské nemocnici pracují Izraelci i Palestinci | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Málokdy mám příležitost hovořit o něčem jednoznačně pozitivním. Ne že by takové věci v Izraeli neexistovaly, ale vždyť znáte to přísloví: "Dobré zprávy, žádné zprávy." Když se nepíše o násilnostech, obsazených územích nebo o antisemitismu, tak se mluví o osvobození Osvětimi, památníku holocaustu nebo konci světové války. Ale dnes bych chtěla hovořit o dvou svých známých, kteří znají zdejší problémy snad z té nejhorší stránky, a přesto jsou optimisté a nerezignují. Profesor Avi Rivkind je vedoucím oddělení traumatologie v jeruzalémské nemocnici Hadassa. Znám ho už mnoho let, byla jsem s ním dokonce v Praze, kde během oficiální návštěvy doprovázel nedávno zesnulého prezidenta Ezera Weizmana jako osobní lékař. Občas se vídáme u přátel, ale většinou je Avi v nemocnici. Během posledních čtyř let, za intifády, přijal na svém oddělení deset tisíc obětí násilností. Stovky zemřely na jeho operačním stole. Profesor Rifkind také zachraňoval zraněné palestinské radikály a bojoval o jejich život se stejným úsilím jako o životy izraelských pacientů. Izraelsko-palestinská nemocnice Na jeho oddělení - stejně jako v celé nemocnici - pracují desítky arabských lékařů a zdravotních sester. A taková je politika celé nemocnice.
Každý rok tam bývá na stáži deset palestinských lékařů, řada dalších tam absolvovala specializaci. Haddasa také už léta pořádá semináře pro palestinské porodní asistentky. Avi Rivkind a nemocnice Hadassa byli letos navrženi na Nobelovu cenu za mír. Je to poprvé, co je na tuto cenu navržena nemocnice. Jestli ji dostanou? Když se zeptáte pracovníků Haddasy, řeknou vám, že si ji zaslouží. Můj druhý známý, doktor Dani Šanit, není nominován na žádnou cenu. Dani řídí oddělení medicíny v Mírovém centru, v jehož čele stojí veterán izraelské politiky Šimon Peres. Také Dani bývá doma jen zřídka. Buď je v nějaké palestinské nemocnici, nebo putuje po světě a sbírá dotace pro izraelsko-palestinské projekty v oblasti zdravotnictví. Jeho hlavní projekt se jmenuje "Saving children". Musíme být jiní V rámci tohoto projektu byla v izraelských nemocnicích bezplatně poskytnuta péče tisícovce těžce nemocných palestinských dětí. Lékaři jim tak v podstatě zachránili život. Šlo zejména o transplantace a operace srdce a mozku. Bez pomoci projektu, který Danimu leží na zřeteli, by tyto palestinské děti neměly naději na přežití.
Dani už na pomoc palestinským dětem získal dva miliony dolarů. Když se ho ptám, zda to není jenom kapka v moři a zda to vůbec něco změní v současné situaci, vždy mi odpoví, že to pro něj není žádný problém. On vidí na smrt nemocné dítě, které po nějaké době opouští izraelskou nemocnici zdravé. Aviho Rivkinda jsem se také ptala, zda, když mu zrovna umřela v rukou tříletá holčička, oběť palestinského atentátu, nemá problém, když zachraňuje život Palestinci, který má tu holčičku na svědomí. "Považuji to za samozřejmé," odpověděl. "Zejména jako občan národa, který tolik trpěl diskriminací, jsem přesvědčen, že my musíme být jiní." |
| |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||