Barnaby Phillips zpravodaj BBC v JAR

Na AIDS umírají denně stovky lidí

Vláda v Pretorii po létech sporů a odkladů teď konečně souhlasila s tím, že lidem zdarma poskytne antiretrovirální léky, které dokážou oddálit nástup AIDS.

V současnosti je užívá asi čtyřicet tisíc lidí.

Ve studeném, stroze zařízeném domě v odlehlé východokapské vesnici umírala před rokem jedna mladá žena na AIDS.

Vážila necelých dvacet osm kilogramů a končetiny ji tak bolely, že takřka nebyla s to vstát z postele. V ústech se jí vytvořily afty, každé sousto pro ni znamenalo utrpení.

Se svým osudem už se smířila. Jmenovala se Prudence Radebeová.

Uplynul rok, a dívka je plná života, až by jeden nevěřil, že před časem na tom byla tak bídně. Přibrala, už váží skoro 43 kilogramů.

Nosit v kbelících vodu ze studně na kopci jí nedělá nejmenší potíže. A ještě má dost energie, aby si na plácku za domem zacvičila. Prudence ví, čemu za to vděčí.

"Žiju jen díky antiretrovirálním lékům," říká. Poprvé jsem se s ní setkal loni v září, když ty léky začala užívat. Od té doby jezdím do východního Kapska co dva měsíce, abych viděl, jak se Prudence zotavuje.

Šťastná náhoda

Tady v Jihoafrické republice už jsme natočili spoustu reportáží o lidech s AIDS, ale jen málokterá končila šťastně.

Při pohledu na Prudence, chytrou a veselou dívku, která má kolem sebe milující rodinu, mám pocit, že v temnotách zoufalství z pandemie AIDS přece jen existuje jiskřička naděje.

Žiju jen díky antiretrovirálním lékům Prudence Radebeová

Prudence má především štěstí. Dozvěděla se, že mezinárodní humanitární organizace Lékaři bez hranic zahájila v sousedním městě projekt, v jehož rámci poskytuje lidem antiretrovirální léky.

Prudence nelenila a požádala o zařazení do programu. Šťastná náhoda, chcete-li, bydlela blízko.

Ve východním Kapsku je téměř milion HIV pozitivních, a léky dostávají zdarma jen čtyři tisíce lidí.

Ale nebyla to jen klika, Prudence musela přesvědčit lékaře, že její stav je vážný a že je odhodlána dodržovat léčbu. Musela se poučit, co to obnáší. Prudence musí užívat antiretrovirální léky denně, až do konce života.

Zjistila, že pokud je nebude užívat tak, jak má, organismus si vůči nim může vytvořit odolnost. A už také zná jejich vedlejší účinky.

Kdyby vás Prudence provedla vesnicí, řeknete si: "Ta holka má z pekla štěstí." Bydlí v jedné z nejkrásnějších částí Jihoafrické republiky - ke strmým zeleným horským úbočím se tisknou domky s doškovými střechami a údolím se rozléhají dětské hlásky.

Kraj bez idyly

K idyle má ale zdejší kraj daleko - až příliš často jej navštěvuje smrt. A nejednou si vybere někoho ze známých mé kamarádky.

Antiretrovirální léky nemocným s AIDS usnadňují život

Její sousedka Nontandozela už půl roku leží. Je jako věchýtek. Její sestra Victoria byla také nemocná, už je to čtyři měsíce, co umřela.

Nontandozelina dcera toho moc nenamluví. Obě ženy na sobě nedávají nic znát, ale dovedu si představit, jak jsou zoufalé a jak se bojí.

Po jejich mužích se slehla zem. Odešli a nikdo neví, jak se s nimi spojit. A nikdo také nemá dost peněz na taxík, který by Nontandozelu odvezl na kliniku, kde začali léčit Prudence.

Pokud se něco nestane, jsou Nontandozeliny dny sečteny.

Antiretrovirální léky dávají čas

Antiretrovirální léky nejsou žádná zázračná medicína, ale pokud člověk dodržuje životosprávu a má dost jídla, udrží ho naživu mnoho let.

Pacienti díky těmto lékům získají čas. Prudence už se nemůže dočkat, až se vrátí do Durbanu do práce.

A má plnou hlavu plánů ohledně budoucnosti svého synka. Světová zdravotnická organizace by uvítala, kdyby do konce letošního roku dostávaly zdarma antiretrovirální léky až tři miliony lidí z rozvojových zemí.

Cíl se ale zřejmě splnit nepodaří. Ale faktem je, že pokud jde o pandemii AIDS, něco se změnilo.

Antiretrovirální léky v současnosti užívá více než tři sta tisíc HIV pozitivních Afričanů.

Ve srovnání s celkovým počtem nakažených to není mnoho. Ale onemocnění AIDS už v Africe automaticky neznamená rozsudek smrti.

Po dvaceti letech začínáme vítězit nad zoufalstvím. A právě v tom spočívá význam příběhu mé kamarádky Prudence.