Petr Vurm spolupracovník BBC, Montréal

Studentské protesty v Québeku jsou největší akci v dějinách

Prakticky na žádné vysoké škole v Québecu se nevyučuje: místnosti jsou zamknuté, na chodbách a ve stávkových výborech se bouřlivě diskutuje.

Vše vyvrcholilo masovou osmdesátitisícovou demonstrací v Montrealu i jiných městech ve středu 16. března.

Od toho dne se pořádají větší i menší demonstrace na univerzitách i v ulicích. Většina komentátorů přirovnává situaci k vlně studentských bouří roku 1968.

Boj o stipendia

Co studenti požadují? Jde o to, že v Kanadě se platí školné i na státních univerzitách. Systém stipendií a půjček byl však doposud nastaven tak, aby vysokoškolské vzdělání mohli získat i chudší studenti.

Nehodláme udělovat diplomy za 'akční ceny' Jean-Marc Fournier

Vládnoucí québecká liberální strana premiéra Jeana Charesta chce snižovat daně, a proto se rozhodla pro škrty v kapitole stipendií a převod financování do oblasti půjček.

Studenti ale tvrdí, že je budou moci těžko splácet. V sázce je klíčová částka 103 milionů dolarů, o kterou se ministr školství Jean-Marc Fournier chystá studenty připravit. Tato suma se objevuje i na většině studentských transparentů.

Stávka nutí k zamyšlení nad rolí vzdělání ve společnosti, jeho dostupností elitám či širším vrstvám i nad tím, kdo má vzdělání platit: daňový poplatník, těžící z vyšší vzdělanosti společnosti, nebo student, který svým vzděláním podle názoru některých získá nejvíce?

Barikády v ulicích

Kritikové studentů navíc zdůrazňují, že kanadští - a zvlášť québečtí - studenti jsou ve srovnání se svými americkými protějšky stále ještě hýčkáni štědrým sociálním systémem.

Studenti obsadili budovy škol a organizují diskuse

Situace je ožehavá i v tom, že zákon předepisuje povinný počet týdnů, kdy se má na univerzitách vyučovat, takže nyní - po měsíci nečinnosti - hrozí vysokým školám opakování semestru. Není ovšem jasné, kdo podobné „repete" zaplatí.

Pozoruhodná tvrdohlavost, s jakou ani ministr, ani studenti nechtějí ustoupit, vedla dokonce k tomu, že se mluví o zákopové válce.

Jde o skutečnou válku: jednak slovní, neboť ministr Fournier s odkazem na zmíněnou délku semestru hrozí studentům, že "vláda nehodlá udělovat diplomy za akční ceny" a že budou muset nahrazovat semestr po 15. srpnu, a jednak válku fyzickou.

Studenti obsazují vládní budovy a stavějí barikády v ulicích. Rektor montrealské univerzity UQAM Roch Denis se kvůli barikádám dokonce nemohl dostat do práce, zdejší knihovna byla až do zásahu policie kvůli okupaci dva dny zavřená.

Ve znamení červené

Bývalé studenty z někdejšího Československa však patrně nejvíce zaujme společenská stránka stávky, která jim možná připomene počátky sametové revoluce.

Říkám, že budu pokračovat v boji, dokud nezískáme 103 miliónů. Ani 29 miliónů, ani 42 miliónů Valérie Provost, Sherbrookeská univerzita

Mnoho mladých lidí se doslova přes noc vzdalo části svého individualismu, aby bojovalo za vzdělání své generace i těch příštích. Pořádají se setkání, diskutuje se, rozdávají se koblihy a káva.

Vizuální stránku představují transparenty, letáky, hesla s magickým číslem 103 a studenti a studentky po indiánsku pomalovaní válečnými barvami.

Barvou dne je červená: červené barikády, červená trička. A na znamení souhlasu se stávkou téměř všichni studenti nosí malé i větší plstěné rudé čtverce. Na kabátě, na svetru, na batohu.

Bude stačit kompromis?

Ovšem nejen studenti nosí tento symbol: stávku podle všeho podporuje značná část populace, včetně většiny vysokoškolských profesorů i známých umělců, kteří se - ozdobeni stávkovým symbolem - účastní masových demonstrací.

Během posledních dnů došlo k určitému kompromisu, který předpokládá návrat k systému stipendií, ovšem až po několika letech.

To uspokojilo jen málokteré, ale vypadá to, že studenti se nakonec do poslucháren vrátí. Ti nejradikálnější, jak se zdá, však budou ve stávce pokračovat.