Milan Hubáček spolupracovník BBC v Japonsku

Reforma školství měla usnadnit nabývání vědomostí

Kde jsou ty doby, kdy japonští studenti vozili domů medaile z mezinárodních vědomostních soutěží!

Veřejnost také znepokojuje zjištění, že upadá znalost angličtiny a že dnešní studenti ji zdaleka neovládají tak dobře, jako svého času generace jejich rodičů.

Ještě nedávno zabírala japonským školákům téměř celodenní přítomnost ve škole včetně sobot, domácích úkolů a mimoškolních aktivit prakticky veškerý čas.

Rodiče si stěžovali, že děti jsou vytržené z rodinného života a že se jim nedostává času pro emocionální rozvoj.

Podle vzoru USA

Ministerstvo školství proto přišlo s reformou, která měla školákům nabývání vědomostí usnadnit.

REFORMA ŠKOLSTVÍ Podle lednového průzkumu reformu po třech letech od jejího zavedení negativně hodnotí 81 procent japonské veřejnosti

Úřady zároveň chtěly zmírnit časovou i obsahovou náročnost vzdělávacího procesu. Inspirovaly se při tom americkým modelem.

Japonští školáci se tak mohou radovat z volných sobot, kratšího vyučování i méně náročných učebních osnov. Tyto kroky měly zároveň ulehčit práci pedagogům.

Výsledky doposud tříletého působení reformy jsou však naprosto zdrcující - podle lednového průzkumu ji negativně hodnotí 81 procent japonské veřejnosti.

Oprávněnost tohoto rozčarování mohu posoudit osobně, protože spolehlivým indikátorem je můj syn navštěvující základní školu, jeho spolužáci a jejich rodiče.

Žáci mají volno, rodiče ne

Japonský školák má sice nyní více volného času, ale o jeho pracovně vytížených rodičích se to říct nedá. Bez potřebného dozoru a metodiky je volno danajským darem.

Mladí Japonci je vyplňují především vysedáváním u televize, hraním počítačových her a potulkami v ulicích. Ubývá pohybových schopností, zato přibývá dětské kriminality.

Zjednodušení výuky nepřineslo zefektivnění její metodiky, ale drastický pokles znalostí, především v exaktních předmětech. Nejhůře je touto nešťastnou reformou postižena matematika.

Ludolfovo číslo po japonsku

Například ve snaze ulehčit geometrické výpočty byla hodnota čísla pí 3,14 zaokrouhlena na 3,00.

Některé části matematiky se buď přestaly probírat, nebo byly přesunuty do osnov pro vyšší ročníky. Metoda biflování však opuštěna nebyla.

Tato vulgarizace výuky se promítá do snížení nároků na pedagogy, což vede ke snížení úrovně školství.

Z neutěšené situace profituje pouze rozvětvená síť večerních doučovacích škol, do jejíž náruče vrhá ministerstvo školství každoročně nové a nové studenty.

Kudy ven z bludného kruhu?

Pedagogický odborník Micuo Miura vidí cestu k zastavení poklesu akademických schopností Japonců ve zvládnutí pěti "jazyků" jako nástrojů komunikace a logického myšlení.

Prvním jazykem je rodná řeč jako základní komunikační nástroj. Druhým je angličtina jako nástroj mezinárodní komunikace.

Třetím je umělý jazyk - schopnost sběru, zpracování a přenosu dat. Čtvrtým je matematika jakožto jazyk teoretického uvažování. Konečně pátým je účetnictví jako jazyk sociálně ekonomických interakcí.

Japonská pracovní síla byla proslulá svou kvalitou, ale to už brzy nebude platit. Se současným vzdělávacím systémem si Japonsko jen stěží udrží mezinárodní konkurenceschopnost.