Milan Hubáček Tokio, Japonsko

Původně monolitické císařství spěje k multinacionálnímu modelu

Přesto, že výsledkem je mimo jiné i unikátní, světem ceněná kultura, ekonomické a demografické tlaky nutí Japonsko od tohoto modelu postupně upouštět.

Některé problémy, které s sebou tento proces přináší vám přiblíží náš tokijský spolupracovník Milan Hubáček.

Díky tomu, že je Japonsko odloučeno od pevniny a po celou jeho historii se žádnému dobyvateli nepodařilo vstoupit na jeho území, vyvinula se jeho populace ve velice homogenní celek.

Silný kulturní vliv Čínské říše se uplatňoval pouze na dálku a zprostředkovaně.

Přelom 19. a 20. století - období Meidži - kdy se Japonsko otevřelo především západnímu světu a začalo přejímat jeho technologie, sociální aspekty, ale třebas i módu, znamenal v historii země nevratný konec její izolovanosti.

Pootevřené dveře již zavřít nešlo.

Válka přinesla změny

Druhým důležitým momentem byla prohraná světová válka, která zemi přinesla americké vojenské posádky, takže na řadě míst si obyvatelé museli zvyknout na každodenní přítomnost lidí jiné rasy.

Zintenzívnila se i výměna studentů, odborníků, pozadu nezůstává ani kultura.

Třetí, právě probíhající vlnu vyvolal ekonomický vzestup Japonska v šedesátých až osmdesátých letech minulého století, kdy se Japonec stal jedním z nejdražších pracovníků na světě.

Chmurné prognózy

Ekonomický zázrak následovala již čtrnáctý rok trvající ekonomická krize, doprovázená silným poklesem porodnosti.

Rodiny jsou za děti státem spíše finančně trestány a tak japonská populace hrozivě stárne.

Ekonomické prognózy jsou chmurné, jediné východisko vidí v přílivu levné pracovní síly z kulturně nejbližších zemí - Číny a Jižní Koreje. Na druhou stranu vysoká životní úroveň Japonska obyvatele těchto zemí přitahuje.

Není proto divu, že Korejci a Číňané představují v Japonsku nejpočetnější minority, přičemž počet Číňanů je nejrychleji rostoucí.

Přistěhování do Japonska však brání tuhá legislativa a tak mnozí volí ilegální, leckdy kuriózní cesty.

Způsoby zneužití víz

Jak se do Japonska Číňan nejsnáze dostane? Způsobů je několik, ovšem každý s sebou nese i možnost zneužití příslušného víza. Na vině přitom nebývají jen žadatelé, ale mnohdy i japonské subjekty.

Nejčastějším prohřeškem je ilegální prodloužení pobytu po vypršení platnosti víza.

O organizované formě porušení informovala nedávno média - šlo zneužití studentských víz třemi jazykovými školami, víza sloužila jako pouhý pláštík pro ilegální práci osmi tisíc tzv. studentů.

Téměř ve stejné době se objevila zpráva o tom, že řada firem zneužívá učence, kteří se údajně mají v Japonsku školit ke hrubé, nekvalifikované práci.

Do problému se může cizinec dostat i činností odlišnou od té, pro jejíž účel bylo vízum vystaveno.

Například řada hostesek pracujících v barech zábavních čtvrtí si přivydělává prostitucí. Poměrně časté jsou i fingované svatby, kdy zahraniční manželka živí manžela prostitucí.

Nejhůře jsou na tom ovšem tzv. boat people - Číňané, kteří se v Japonsku vylodili ilegálně a kteří ihned, jak se dotknou pevniny, padají do spárů čínsko-japonské mafie, která jejich import organizuje.

Tito nešťastníci samozřejmě nejsou nikde registrováni, oficiálně neexistují a nemají možnost sebemenšího zastání.

Není na výběr

Je jasné, že blahobyt táhne a že Japonsko bude cílem legálního i ilegálního přistěhovalectví potud, pokud zde životní zde vyšší než v okolních zemích.

Dále je jasné, že lidnatá Čína, která je po poněkud malé Koreji Japonsku kulturně nejbližší, je ideálním rezervoárem mladé pracovní síly, jejíž potřebu bude Japonsko pociťovat stále intenzivněji.

Vyplývá z toho, že původně monolitické císařství spěje k multinacionálnímu modelu, tak jak k němu v šedesátých letech minulého století vykročila Velká Británie.

Tento proces není a určitě nebude bezbolestný, ale na výběr Japonsko nemá.