|
'Rok korejsko-japonského přátelství' začíná | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Jihokorejští a japonští politici zahájili koncem ledna v Soulu "Rok korejsko-japonského přátelství". Obě země navázaly diplomatické styky před čtyřiceti lety.
Slavnosti v Soulu předcházel obdobný ceremoniál v Tokiu. Z hlediska japonsko-korejských vztahů jde o klíčový moment v soužití obou východoasijských národů. Přes Korejský poloostrov již v pravěku směřovala hlavní osidlovací větev, takže rasově i jazykově jsou Korejci Japoncům nejbližší. A také kulturně, protože náboženství a gramotnost do Japonska přinesli právě korejští buddhističtí mniši. Jak to ovšem v historii chodí, mnoho vděku nesklidili. Vývoj středověkého Japonska je spojen s kontinuálním zhoršováním vztahů s jeho sousedem odděleným jen úzkým pásem moře, rozvrácením Říše jitřní svěžesti, jak se také Koreji říká, završeným dlouholetou okupací Korejského poloostrova. Porážka Japonska ve druhé světové válce a stažení jeho vojsk z okupovaných území umožnily obnovu korejské státnosti. Sílící soused Mocenské vakuum a střet zájmů světových velmocí vedly k rozdělení poloostrova na prosovětsky a později pročínsky orientovaný diktátorský režim na severu a na Jihokorejskou republiku směřující k demokracii a řadící se díky americkým a především japonským investicím k tzv. asijským tygrům. V první fázi fungovala Jižní Korea jako montážní dílna, ve které se kompletovaly díly připlouvající z Japonska. Korea si ale ze svého japonského souseda vzala příklad a brzy mu začala konkurovat na asijském a později i na euroamerickém trhu zprvu levnými a úsměv budícími automobily a spotřební elektronikou. Masivní investice, jak do vlastního průmyslu, tak do výzkumu a vývoje, vedou k tomu, že Korea postupně vyrovnává s Japonskem krok. V některých oborech, jako jsou třeba displeje na bázi tekutých krystalů a dynamické počítačové paměti, už bylo Japonsko dokonce předstiženo. Kulturní reflexe Současný stav japonsko-korejských vztahů tuto skutečnost reflektuje. Původně přezíravý pohled na Korejce se pomalu vytrácí. Radikálně se mění i přístup k jejich kultuře: Ještě předloni byly kazety s korejskými filmy v půjčovnách raritou, dnes jsou pro ně vyhrazeny samostatné regály. Telenovela "Zimní sonáta" má obrovskou sledovanost, její hlavní hrdina Pé Jon Džun se v Japonsku stal hvězdou první velikosti, pro nadšené fanynky dokonce pořádají cestovní agentury zájezdy do míst, kde se seriál natáčel. Přesto však na bilaterálních vztazích leží stín minulosti. Chybí německá zkušenost Japonsko po prohrané válce neprošlo obdobnou katarzí jako například Německo.
Systém byl sice ihned po kapitulaci země důsledně demilitarizován, váleční zločinci potrestáni a pro Japonsko vypracována nová, demokratická ústava, avšak na rozdíl od Německa jde v podstatě o kontinuální historický vývoj. V Číně i v Koreji jsou s velkou nelibostí přijímány interpretace válečných událostí v některých učebnicích dějepisu. Odškodnění se dožadují desítky Korejek přinucených poskytovat sexuální služby japonským vojákům v polních nevěstincích. Oficiální kulturní styky mezi oběma zeměmi trvají teprve od předloňska, kdy korejští představitelé uvolnili embargo na japonskou kulturu v médiích a do země přijeli koncertovat první japonští umělci. Právě tento krok vedl k obdobným, i když nijak okázalým, opatřením na japonské straně a nastartoval skutečnou oblevu ve vzájemných vztazích. Vzbudil totiž přirozený zájem o kulturu a život v druhé zemi hlavně mezi mladými lidmi. Právě zahájený "Rok jihokorejsko-japonského přátelství" je jen oficiálním potvrzením tohoto vývoje. |
| ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||