Paul Wood zpravodaj BBC v Iráku

Britové jsou v Basře neustále na stráži

Na veřejnost pronikla před pár dny zpráva od amerických tajných služeb, v níž poradci prezidenta Bushe vykreslují vývoj v Iráku v černých barvách.

Podle optimističtější varianty amerických agentů se podaří v Iráku udržet současnou míru násilností, podle pesimistické varianty vypukne v zemi občanská válka.

Jak špatné to v Iráku doopravdy je? Je to přesně rok, co jsem navštívil Basru na jihu země.

Tehdy nám město přišlo dostatečně bezpečné, abychom se v něm pohybovali sami bez ochrany. Dnes je tohle nepředstavitelné - riziko, že nás někdo unese, je příliš vysoké.

Je pravda, že se za ten rok podařilo dosáhnout několika úspěchů. Z Basry za tu dobu zmizely dlouhé fronty u čerpacích stanic a sabotáže ropovodů.

Denní dodávky elektřiny jsou delší, vývoz ropy z jihu se zvýšil na 2,9 miliónu barelů za den.

Neklidná oblast

Jenže jsou tady i jiné statistiky. Za uplynulý měsíc britská armáda vystřílela na jihu Iráku sto tisíc zásobníků, jejich základna v Allamarahu přežila více než čtyři stovky přímých minometných útoků.

Irák je rozdělen na několik různých skupin

Britové tady celkem napočítali 853 útoků, ať už šlo o minomety, nastražené pumy na silnicích, raketové útoky nebo střelbu ze samopalů. Žádní britští vojáci se neocitli pod tak silnou palbou od války v Koreji.

Před rokem se Britové pyšnili tím, že spravují nejklidnější část Iráku. Dnes to občas vypadá, jako by chodili po vrcholu sopky a čekali, až vybuchne. S několika tisíci vojáky, tanky a letadly by Britové dokázali ozbrojence zmasakrovat.

Jenže obyvatelé Basry je požádali, aby nedělali z města válečnou zónu. A protože jim Britové vyhověli, mají na své straně pořád většinu obyvatelstva.

Vydali jsme se uprostřed noci k britskému kontrolnímu stanovišti na cestě mezi Basrou a Amarou. Britové zastavovali řidiče, ti museli vystoupit a ukázat průkazy, zatímco se vojáci dívali pod sedadla a do kufrů a hledali nelegálně držené zbraně.

Bázliví řidiči

Nikdo z řidičů nebo cestujících se takovým kontrolám nebránil. Jeden řidič mi vysvětlil, že v téhle části silnice jsou únosy docela časté. Ozbrojenci obvykle unesou řidiče, jeho auto i s nákladem a žádají výkupné na společnosti, pro kterou pracují.

Před rokem byla situace úplně odlišná

Řadu řidičů únosci zavraždili, a tak není divu, že jsou teď Iráčané rádi, že Britové silnici hlídají.

Potíž je ale v tom, že jen malá část z nich skutečně podporuje boj proti ozbrojencům. V srpnu bylo zavražděno pět žen, které jely uklízet na britskou základnu.

Pak zmizeli dva tlumočníci a jejich uťaté hlavy se později našly před vstupní bránou na základnu. Nejhorší ale bylo to, že ani jeden z 25 tisíc iráckých policistů v Basře nechtěl jít pomáhat britským vojákům. Někteří z nich dokonce pomáhají ozbrojencům.

'Pryč s ozbrojenci!'

Britové byli tudíž nuceni přebudovat od základu svoje jednotky. Osmnáct měsíců od příjezdu do Iráku stále nabírají nové policisty a trénují je. Hlavním kritériem pro nábor je, že zájemce nesměl předtím pracovat v irácké policii.

Oblast střežená Brity se změnila v neklidnou zónu

Nejlepší z nováčků se dostanou do vysoce profesionálního útvaru taktické podpory, která by se podle Britů mohla stát příkladem pro zbytek Iráku. Muži v této jednotce riskují životy svoje a také svých rodin.

Věří ale, že je v sázce budoucnost země. "Pryč s ozbrojenci," říkal mi jeden, "už jednou byl Irák zničený a my nedopustíme, aby se to opakovalo." Každý ví, že boje v Basře ještě zdaleka nekončí.

Počet obětí mezi britskými vojáky je zatím milosrdně nízký, a britští velitelé jsou proto optimističtí. Potkal jsem ale na vojenském velitelství jednoho civilního politického poradce, který mi řekl, že pokaždé, když přijede do Basry, má pocit, že se tam situace zase o něco zhoršila.

Budoucnost v lednových volbách

Nejlepší by podle něj bylo, kdyby nová irácká vláda, která vzejde v lednových voleb, požádala mezinárodní síly, aby z Iráku odešly.

Myslím, že nežertoval. Lednové volby sice budou určitým začátkem odsunu cizích vojáků z Iráku, ale rozhodně ne tak automatickým. Z voleb by měla vzejít vláda s dostatečnou autoritou, aby si dokázala s ozbrojenci poradit sama.

Jenže při nedávných místních volbách v Brity spravovaném sektoru přišlo volit jen 15 procent voličů. S takovou podporou bude nová vláda jen jednou z frakcí v občanské válce, k níž se podle některých amerických agentů schyluje.

A to by se naplnila ta nejčernější varianta. Ale ať už to dopadne jakkoli, britští velitelé si nedělají iluze, že se jižní část Iráku, kterou mají na starosti, vyhne dalším násilnostem.