Přehled evropského tisku

Úterý 18. června 2002

předcházející

Připravila Andrea Máslová

Vláda z protestu

Německý list Frankfurter Rundschau píše, že francouzské volby byly především "plebiscitem proti extrémistovi Le Penovi" a mocenská základna prezidenta Chiraca je proto "poměrně labilní".

"Svou úlohu také sehrály další okolnosti, například téměř anarchistická nespokojenost, která vedla k tomu, že jeden ze tří voličů se v prvním kole prezidentských voleb rozhodl pro antidemokratické kandidáty," píše deník a pokračuje:

"Otázkou zůstává, jak nyní Chirac využije svou moc k řešení domácí bezpečnosti, sociálních reforem a rozpočtu. Francouzi mají velmi vysoká očekávání. Od státu tradičně požadují všechno. Chirac si je nemůže dovolit podruhé zklamat," uzavírá Frankfurter Rundschau.

Očekávání splnění slibů

Vídeňský list Die Presse píše, že na Chiracův volební úspěch je v Evropské unii nahlíženo se smíšenými pocity. "Sliby deklarované v předvolební kampani zrovna nedemonstrují velkou lásku k Bruselu," píše list a pokračuje:

"Kupříkladu bezvýhradná Chiracova podpora francouzským zemědělcům popírá plány Evropské unie na odstranění dotací."

Další neznámou podle listu zůstává, zda snižování daní, které bylo velkolepě oznámeno v předvolební kampani, může být uskutečněno bez obcházení kritérií EU.

"Chiracův výkon v řešení takových otázek je dychtivě očekáván. Využije Král slunce nové moci pro sebe, nebo je nakonec využije pro svůj velký národ?" ptá se Die Presse.

Francouzský deník Le Monde věří, že Jacques Chirac je nyní schopen zformovat domácí evropskou politiku, zároveň však vyjadřuje pochyby, zda využije svou nově založenou moc s dobrým výsledkem.

"Omluva pro kohabitaci slibů už napříště nebude možná k ospravedlnění váhavosti a absenci nadšení, kterými se v posledních několika letech vyznačovalo chování Paříže k Evropské unii," píše list.

Prezidentova pokračující podpora společné zemědělské politiky Evropské unie podle listu bije na špatnou notu, stejně jako zahrávání si s pravidly paktu stability.

Kohl se smířil s odchodem

Německý tisk pozorně sledoval první vystoupení bývalého spolkového kancléře Helmuta Kohla na kongresu CDU od doby, co byl vystrnaděn kvůli úplatkářskému skandálu v roce 1999.

Podle listu Berliner Zeitung Kohl vypadal nezdravě s vyrovnanou a kamennou tváří, možná proto, že si uvědomil podpůrnou roli, jež mu byla přisouzena.

Kandidát CDU na kancléře Edmund Stoiber ví, že se musí vyhýbat veřejnému stisku ruky s Kohlem "podobně jako se čert vyhýbá svěcené vodě", vysvětluje list.

"Po pouhých čtyřech letech vlády kancléře Schrödera nebyla Kohlova éra a důvody jeho tvrdé demise zapomenuty. Edmund Stoiber se proto musí prezentovat nejen jako alternativa Gerharda Schrödera, ale také jako náhrada Helmuta Kohla," uzavírá Berliner Zeitung.

List Süddeutsche Zeitung považuje Kohlovu účast na kongresu ne za návrat, ale spíše rozloučení.

"S blížícím se koncem vypadal smutně," cituje list údajné výroky členů strany. Poté, co Kohl oznámil mlčenlivému publiku, že po čtyřiačtyřiceti letech opouští parlament, zavládl podle listu pocit, že Helmut Kohl je nyní konečně připraven na přijmutí role ex-kancléře.

Evropská závora proti imigrantům

Švédský list Dagens Nyheter varuje evropské vůdce, aby pozitivně přistupovali k imigraci na summitu Evropské unie, který se koná tento týden.

"Ačkoli každému čtvrtému Evropanovi bude během čtvrt století 65 let, evropští vůdci nebudou projednávat, jak usnadnit lidem, kteří chtějí přijít do Evropy, práci třeba v domovech s pečovatelskou službou, placení daní a tím přispívání na sociální oblasti," píše list.

Místo toho se jejich diskuse bude podle deníku věnovat tomu, jak zastavit invazi imigrantů. Blair, Schröder, Chirac, Aznar - ti všichni soutěží o to, kdo bude nejpřísnější k otázce imigrace. A přitom všichni vědí, že imigranty velmi potřebují."

Zatímco se Spojené státy potýkají s velkým množstvím ilegálních imigrantů z Mexika tím, že pomáhají mexické ekonomice, Evropská unie podle listu hrozí snížením pomoci zemím, které nepracují dostatečně v boji proti pašování lidí.

"Za 25 let bude celá Evropa muzeem archaických přístupů. Možná potom mladí a schopní Evropané upřednostní hledání vlastního štěstí někde jinde," domnívá se Dagens Nyheter.