| ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
Připravila Milada McGrathová
Evropské deníky se věnují nové francouzské vládě, která má vést zemi do červnových parlamentních voleb. V novém kabinetu usedla první žena, která se narodila přistěhovalcům ze severní Afriky. "Jacques Chirac nezaváhal a obsadil všechny důležité posty těmi, kteří mu jsou loajální," tvrdí francouzský Nouvel Observateur. Prezident byl ale dost chytrý na to, aby do kabinetu jmenoval několik příznivců svého rivala z pravého středu Francoise Bayroua. "Je to poprvé, co se v čele rezortu financí objevil ocelářský magnát," píše list. Velká politická zvířata z pravice se ovšem do vlády nedostala, což prý bylo zcela záměrné. Levice teď nemůže Chiraca kritizovat za to, že se do vládního kabinetu vrátili dinosauři. "Chirac namíchal slušný koktejl. Za zřejmou otevřeností nelze ale nevidět, že u moci jsou jeho loajalisté," uzavírá Nouvel Observateur. Podle dalšího listu - Le Monde - není kabinet nezaujatým, liberálním uskupením, ale vládou připravenou bojovat. "Jejím hlavním cílem je vyhrát červnové parlamentní volby. Všichni jsou to profesionální politici, i když mnozí z nich nemají zkušenosti z vlády," pokračuje Le Monde. Tento tým byl podle deníku poskládán tak, aby porazil levici. Premiér Jean-Pierre Raffarin sice vypadá dobrosrdečně, ale neváhal ani minutu a odsoudil pětiletou nečinnost svého předchůdce. "Tón je nový, přístupnost je tématem dne a komunikační schopnosti vlády jsou nesporné. Teď si počkejme na činy," uzavírá Le Monde. Vztah Francie k Pákistánu Mnohé francouzské deníky přinášejí na titulních stránkách fotografie vraku autobusu z pákistánského Karáčí, v němž zahynuli francouzští občané. Pařížský list Libération píše, že si Francouzi musí neustále připomínat, že ačkoli politici tvrdí opak, 11. září není jen datem v historii. List přirovnává válku proti síti Al-Káida v Afghánistánu k "rozhrabání mraveniště". Bezpochyby to organizací otřáslo, ale zároveň válka otevřela nové obzory. Vše nasvědčuje tomu, že se Al-Káida přeskupuje, z čehož vyplývá otázka, proč francouzské úřady braly bezpečnost svých armádních dodavatelů na tak lehkou váhu," pokračuje Libération. Odpověď je nasnadě. Paříž si podle deníku nechtěla rozhněvat jednoho ze svých největších odběratelů zbraní. Článek v Le Mondu vysvětluje, že námořní spolupráce mezi Francií a Pákistánem začala v sedmdesátých letech, když Islámábád požádal Paříž, aby mu dodala ponorkovou flotilu a poskytla její údržbu. "Není to ani striktně obchodní, ani striktně průmyslový vztah," píše list. Je to spíše vztah založený na politické dohodě, podle níž je Francie zavázána poskytovat pákistánskému loďstvu a námořnictvu technologickou pomoc. Le Monde také tvrdí, že Francouzi se nyní obávají následujícího: "Pákistánská podpora americkým operacím v Afghánistánu může znamenat, že tradičně francouzský trh mohou nyní obsadit Spojené státy."
| |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Zpět nahoru | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||