Přehled evropského tisku

Pátek 1. března 2002

předcházející

Připravil Tomáš Pavlíček


Německý kancléř mimo diskusi
o Benešových dekretech

List Frankfurter Allgemeine Zeitung uvádí, že Schröder zrušil plánovanou návštěvu České republiky v době, kdy se středoevropské země přou o Benešovy dekrety, na jejichž základě přišli příslušníci německé a maďarské menšiny v zemi o občanství i majetek.

List píše, že Schröder se sice o Benešovy dekrety nikdy moc nezajímal, ovšem rozhodně by prý nebylo na škodu, kdyby se kancléř otevřeně vyjádřil o minulých i budoucích vztazích s Českou republikou.

"Notabene v době, kdy český premiér Miloš Zeman obhajuje vyhnání sudetských Němců z Československa a předseda české Poslanecké sněmovny Václav Klaus požaduje, aby jeho země vstoupila do Evropské unie i s platnými dekrety prezidenta Beneše," píše frankfurtský deník.

"Jenomže jak Berlín, tak Praha jaksi přehlédly, že zvlášť po etnických čistkách na Balkáně dostalo téma odsunu evropskou dimenzi," uzavírá Frankfurter Allgemeine Zeitung.

Další německý list Süddeutsche Zeitung píše, že spor ohledně Benešových dekretů může mít na Evropu dost negativní dopad.

"Nikdo dnes vážně nezpochybňuje, že dekrety jsou nespravedlivé," píše list a dodává, že v tomto ohledu nejde ani tak o mezinárodní záležitost, jako spíše o otázku emancipace Čechů a Slováků. A právě ta podle deníku souvisí s rozšířením Evropské unie.

"Chtít, aby parlamenty v Praze a Bratislavě se vší pompou přiznaly - pokud jde o dekrety - jisté pochybení, to by byla licoměrnost," podotýká autor článku a dodává, že koneckonců, od pádu komunismu uplynulo všehovšudy 12 let.

"Jak dlouho už podobné problémy trápí obyvatele poválečného Německa?" klade si autor článku řečnickou otázku a dodává, že sousední Rakousko se stále zdokonaluje v roli oběti.

Frankfurter Rundschau uvádí, že dnes jsou to sudetští Němci, kdo jsou považováni za oběti, a tento stav má prý na svědomí Evropa, která universálně prosazuje omluvy za spáchanou nespravedlnost. "Při takové omluvě by se však rozhodně nemělo klást rovnítko mezi odsun a genocidu," dodává Frankfurter Rundschau.

Neuspěšné pátrání po Karadžičovi
v Bosně

Dalším tématem dnešních vydání evropských novin je neúspěšná operace NATO v Bosně. Cílem akce bylo zatknout bývalého bosensko-srbského předáka Radovana Karadžiče, který je podezřelý ze spáchání válečných zločinů.

Proč se to nepovedlo? Jak píše německý list Die Welt, zřejmě proto, že Karadžič měl buď štěstí, anebo dobré informační zdroje. Je vůbec možné, že navzdory elektronickému vybavení a aktivnímu shromažďování informací, které trvá už pět let, se stále neví, kde se zdržuje člověk, jehož tvář v Bosně každý zná? Je vůbec možné, aby byl Karadžič s tuctem osobních strážců schopen reagovat rychleji než západní tajné služby a zvláštní jednotky? ptá se autor článku v listu Die Welt.

Švýcarský Le Temps píše, že velká část srbské veřejnosti má o Karadžičovi stále dobré mínění. Pokořující neúspěch vojáků NATO tak možná ještě posílí jejich dojem, že Karadžič je postavou typu Robina Hooda.

Autor článku nemá valné pochopení pro tvrzení NATO, že operace alespoň svědčí o tom, že Aliance je odhodlána Karadžiče dopadnout. "Udělali by líp, kdyby prohlásili, že včerejší operace byla pouhým cvičením," uzavírá ironicky Le Temps.