| ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
Připravila Andrea Máslová Společný dopis, který Španělsku, předsednické zemi Evropské unie, zaslali britský premiér Tony Blair a německý kancléř Gerhard Schröder, zaujal několik evropských periodik. Oba politici se ve svém dopisu zaměřili na možné změny v chodu Evropské unie. Navrhují například televizní přenosy ze zasedání ministrů nebo snížení počtu odborných ministerských rad. Zároveň kritizují rady, že přetěžují agendy summitů, protože nechávají příliš mnoho rozhodnutí na hlavách členských zemí a jejich vládách. Hamburský Die Welt označuje britsko-německý dopis, který navrhuje praktické změny v rozhodovacím procesu Evropské unie, ze dvou důvodů za "evropskou revoluci". "Za prvé ukazuje, že tradiční francouzsko-německý motor Evropské unie už nefunguje a za druhé, Tony Blair to s Evropou myslí vážně," píše list. "Blair, jeho ministr zahraničí Jack Straw a další členové britského kabinetu uznávají rozšíření Unie jako možnost obratu směrem k Evropě," uzavírá Die Welt. Mnichovský Süddeutsche Zeitung míní, že kancléř Schröder hraním, jak list píše, "britské karty", ukázal, že nakonec ztratil trpělivost s Francií. Pařížský deník Libération čte také mezi řádky společného dopisu, když píše, že Tony Blair se "snaží o strategii, která byla plánována, když se v roce 1997 dostal k moci" a pokračuje, že "Blair má v úmyslu umístit Británii do srdce Evropy", ale že chce zároveň tuto Evropu přiblížit britským "požadavkům". Podle listu to znamená, poněkud komplikovaně řečeno, "méně federálního a více mezivládního na institucionální úrovni a méně regulovaného a více volného trhu na ekonomické úrovni". Libération dodává, že včerejší návrhy jsou zaměřeny na "oprášení a posílení Rady ministrů", zatímco Evropská komise a Parlament, "které jsou příliš federální, nejsou zmiňovány". "Paříž je v této věci divákem," píše list a pokračuje: "čas, kdy francouzsko-německá osa utvářela pravidla v Evropě, je podle všeho definitivně pryč". Konec visegrádské spolupráce? Konzervativní maďarský deník Magyar Némzet nevylučuje, "že jsme svědky nepatrné změny v přístupové strategii Maďarska k Evropské unii". List dochází k tomuto závěru po nedávném prohlášení maďarského premiéra Viktora Orbána ohledně zrušení poválečných dekretů československého prezidenta Edvarda Beneše. Poznámky Viktora Orbána vedly k odvolání schůzky čtyř středoevropských zemí - České republiky, Slovenska, Polska a Maďarska - známých jako Visegrádská čtyřka - kde měla být projednána jejich společná pozice k nabídce zemědělských dotací ze strany Evropské unie. "Vůdci maďarské zahraniční politiky možná došli k závěru, že společná visegrádská pozice by mohla být méně výhodná, než se zdálo na první pohled," uzavírá Magyar Némzet.
| |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Zpět nahoru | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||