Přehled evropského tisku

Pondělí 23. července

předcházející

Připravila Helena Berková


Smrt v Janově

"Smrt v Janově!" hlásá titulek komentáře v pařížském Le Monde k událostem provázejícím jednání sedmi nejrozvinutějších zemí a Ruska. Autor komentáře naráží, alespoň v názvu, na slavný film Smrt v Benátkách.

"Smrt mladého italského demonstranta posunula násilnosti, které už několik let provázejí významná mezinárodní jednání na nejvyšší úrovni, do zcela jiné dimenze," píše Le Monde.

"Nyní už nestačí ptát se na podmínky, za nichž se summity mocných tohoto světa konají, ale je třeba zajímat se i o rozsah protestů proti globalizaci," uzavírá Le Monde.

Ženevský list Le Temps oznamuje, že summit G8 se bude napříště konat vysoko v kanadských horách. Podle listu však není jisté, zda ticho kanadských Skalistých hor dokáže přehlušit protesty, kterých se mocní obávají.

Představitelé nejbohatších zemí jsou podle listu toho mínění, že události v Janově se zvrhly v běsnění skupiny anarchistů. Le Temps však dodává, že naprostá většina demonstrantů protestuje ukázněně.

Koneckonců, protestního pochodu Janovem se zúčastnilo 200.000 lidí. To podle listu dokazuje, že odhodlání demonstrantů zpochybňovat současnou podrobu globalizace je během na dlouhou trať.

"Události v Janově zřetelně vymezily propast mezi samozvaným klubem osmi nejbohatších a nejmocnějších zemí a každým, koho taková show ve věži ze slonoviny pobuřuje," uzavírá Le Temps.

Německý list Berliner Zeitung tvrdí, že obrázek mrtvého demonstranta, který leží na janovské dlažbě s rozhozenýma rukama tak, že málem připomíná pozici Krista, jistě hned tak z paměti nevymizí.

List připomíná, že věci je třeba vidět v souvislostech. "Kristus se nepokoušel hodit na policistu hasicí přístroj," podotýká Berliner Zeitung.

"Pokud by v té chvíli netřeskl výstřel, pamatovali bychom si obrázek policisty ukopaného zuřivým davem. Představy, obrázky v paměti, nic nevysvětlují. Dokážou však vyvolat emoce a ochromit mysl, uzavírá Berliner Zeitung.

Další berlínský list, Die Welt, soudí, že násilníci poškodili všechny účastníky poklidných demonstrací. List dodává, že většina demonstrantů byla vedena obavami, které je třeba brát v potaz.

Die Welt soudí, že politikové by měli těmto obavám naslouchat, což je podle listu možné jedině tehdy, budou-li se konference konat na veřejně přístupných místech.

"Menšina, která zneužívá summity k nenávisti a násilí, prokazuje všem, kteří chtějí dát najevo vážné obavy, medvědí službu," uzavírá Die Welt.

Maďarský deník Népszabadság konstatuje, že takhle už to dál nejde. Na tom se podle listu shodnou všichni, ať už chápou demonstrace jako teror zběsilého davu, anebo jako snahy o demokratizaci rozhodovacího procesu.

"Střízlivé úvahy lidí, kteří se snaží nalézt řešení, nemohou být v područí bezuzdného, bezdůvodného násilí," soudí Népszabadság. "Faktem však je, rozhodování politiků dnes ovlivní pouze masové demonstrace a hrozba násilí," dodává list.

"Zkrátka a dobře, potřebujeme nová diskusní fóra. Měly by se rovněž vypracovat moderní mechanismy, které by umožnily, aby se rozhodování o důležitých otázkách mohlo účastnit více lidí," uzavírá Népszabadság.

Atmosféra nenávisti a nedůvěry

Vídeňský list Der Standard si všímá situace v Makedonii a navzdory k plánovanému obnovení rozhovorů mezi makedonskými Albánci a zástupci politických stran nehýří optimismem.

"Mezinárodní zprostředkovatelé rozhovorů stále věří v zázrak, mezi etnickými Albánci a Makedonci však převládá pesimismus," píše Der Standard.

Makedonská vláda se podle listu obává, že západní část se nekonec odtrhne od Makedonie a připojí ke Kosovu. Premiér Ljubčo Georgievski dobře ví, že pokud by byl donucen ustoupit požadavkům Albánců, většina Makedonců by ho obvinila ze slabosti. Jednání tak poznamenává atmosféra nenávisti a nedůvěry.

Der Standard dodává, že Makedonci už ztratili důvěru v mezinárodní společenství, protože plán na rozmístění mírových sil NATO v Makedonii a Kosovu, které by podnikly kroky proti povstání makedonských Albánců, ztroskotal.