BBCCzech.com | ČR | Kam se v Evropské unii ztratila solidarita?

Ve sporu o evropský rozpočet na roky 2007 až 2013 přituhuje. Británie jako předsednická země údajně chystá na prosincový summit návrh, v němž budou výrazně zkráceny prostředky pro nové členské země.

Předseda Evropské komise José Manuel Barroso ve středu vyzval Tonyho Blaira, aby v žádném případě nic takového nedělal.

Také premiéři tzv. visegrádské čtyřky (Česka, Slovenska, Maďarska a Polska), tedy i Jiří Paroubek, poslali Blairovi dopis s výzvou k zachování solidarity v rámci EU.

"Británie je mezi dvěma mlýnskými kameny," řekl k vyjednávací pozici britského předsednictví Denis MacShane, bývalý náměstek britského ministra zahraničí, který měl na starosti evropské záležitosti.

Má tím na mysli z jedné strany země, které chrání své zemědělské výhody, tedy země jako Irsko, Francie, Španělsko a Itálie, které nechtějí ani slyšet o tom, že by se měly snížit unijní dotace zemědělství, i když vědí, že je to špatné.

Na druhou stranu hlavní plátci do pokladny unie - Německo, Nizozemsko, Švédsko - zase nechtějí připustit, aby společný rozpočet překročil jedno procento HDP celého společenství.

Tony Blair se už vzdal možnosti, že snížení dotací na zemědělství dosáhne omezením peněz, které Británie dostává z rozpočtu zpátky, tedy že se vzdá takzvaného rabatu; Francie byla proti.

Oba pevné body se teď Blair snaží získat tím, že nabízí snížení dotací pro nové členské země, a to o deset procent.

"Pro mne není nepřijatelná myšlenka, že budou kráceny nové členské země, pokud budou kráceni všichni ostatní. Pro mě je nepřijatelné, aby, pokud se bude šetřit, na to doplácely jen nové členské země," řekl šéf české diplomacie.

Definitivní pozici zaujme česká vláda až po pátku, kdy Tony Blair středoevropské premiéry v Budapešti seznámí se svým návrhem.

Češi nechtějí být tak rychlí jako Poláci, kteří už prohlásili, že Blairův návrh na omezení dotací pro nové členské země zablokují.

Polská ministryně pro místní rozvoj Grazyna Gesická BBC vysvětlila, co by škrt ve výši deseti procent - tedy asi minus šest miliard euro - pro Polsko znamenal.

"Potřebujeme peníze na rozvojové investice, na infrastrukturu, vzdělání a boj s nezaměstnaností. 10 procent zdrojů, to by bylo pro Polsko opravdu špatné. Poláci by byli velmi zklamáni, kdyby peníze na rozvoj nedostali," uvedla Gesická.

Český premiér Jiří Paroubek má pro razantnost Poláků pochopení, proto také podepsal dopis premiérů Visegrádu. Česká diplomacie ale bude postupovat obezřetněji.

"Já jsem si velice porozuměl s novým polským premiérem, ale myslím, že tohle je trochu předčasné stanovisko."

"Myslím, že diplomacie se dělá trošku jinak. Já myslím, že v tuto chvíli nikdo neví, proti čemu vlastně je. Na stole není žádný návrh britského předsednictví."

"Udělám nicméně všechno proto, aby země visegrádské skupiny zaujaly společné stanovisko," řekl předseda české vlády.

Jiří Paroubek vidí tedy větší šanci v tom, že nové členské země budou v otázce rozpočtu postupovat společně.

Paroubkův stranický kolega a předseda zahraničního výboru poslanecké sněmovny Vladimír Laštůvka tak optimistický není:

"Mám jisté pochybnosti o tom, zda se ten blok vytvoří. Bohužel, schopnost koordinovaného přístupu deseti nových členských zemí jsem zatím nezaznamenal."

"Jsem si ale jist, že pokud by k takovéto shodě došlo, byl by to signál, který nemůže Evropa přehlédnout."

Laštůvka soudí, že neoblomný postoj Francie k zemědělským dotacím a podobný postoj Británie k jejímu rabatu neumožňuje jakýkoliv posun.

Blairovo řešení (ořezání dotací pro nové členy) považuje Laštůvka za "sebevražedné":

"Trend je podle mého názoru v naprostém rozporu s duchem, smyslem, cílem Evropské unie, jak ji chápu. Jedním ze základních atributů Evropské unie je solidarita."

S Laštůvkovým názorem, že solidarita z Evropy mizí, velmi dobře ladí také postoj stínového ministra zahraničí za ODS, europoslance Jana Zahradila:

"Mezievropská solidarita se vyprázdnila, stala se pojmem, který nemá vůbec žádný význam."

"Pokud někteří politici o tom mluvili mnoho let a ohlupovali tím své občany, zejména před vstupem do Evropské unie, budou nyní sklízet hořké ovoce nesplněných slibů," uvedl Zahradil.

"I čeští politici," dodává stínový ministr, "musejí začít razit politiku prosazování národních zájmů, jako to dělají Němci, Francouzi a koneckonců i Britové."

Česká diplomacie - na rozdíl od Zahradila - pořád doufá, že princip solidarity, který držel Evropu desítky let pohromadě, na prosincovém summitu v Bruselu vyhraje.

Pokud by se tak nestalo, budou politické a psychologické škody veliké, o tom nepochybují ani premiér Paroubek, ani ministr Svoboda.