Ondřej Štindl analytik BBC

Zatímco ještě odpoledne měl jasno v tom, že jako poslanec by byl pro zrušení, ve večer vydaném tiskovém prohlášení poté, co zopakoval výhrady k lustračnímu zákonu, došel k jinému závěru, cituji:

Jiří Paroubek si v každém případě uvědomil, že spolupráce s komunisty na zrušení lustračního zákona znamená překročení jakéhosi Rubikonu

"Očekávám v sociální demokracii v příštích dnech širokou debatu o této problematice a jejímu výsledku přizpůsobím své stanovisko." Konec citátu.

Mohlo by se sice zdát, že sled těch rozhodnutí bude opačný, že výsledek debaty bude přizpůsoben konečnému stanovisku premiéra, to ale nakonec možná není tak důležité.

Jiří Paroubek si v každém případě uvědomil, že spolupráce s komunisty na zrušení lustračního zákona znamená překročení jakéhosi Rubikonu a k rozhodnutí v té věci musí být zaštítěn alespoň rámcovou shodou uvnitř strany.

Pokud by totiž sociální demokraté ve shodě nebo dokonce na návrh komunistů zrušili lustrační zákon, nebylo by už pro ně cesty zpátky.

Jednak by tím mohli dohnat současné koaliční partnery k tomu, aby opustili vládu.

Například standardní argumentace lidovců, podle níž křesťanští demokraté brání svou vládní účastí nástupu komunistů k moci, by tak ztratila jakýkoliv smysl.

Úspěch komunistického návrhu by také pro KSČM znamenal obrovskou vzpruhu a komunisté jsou - jakkoliv to vstřícná slova Jiřího Paroubka na jejich adresu z poslední doby mohou zamlžovat - pro sociální demokraty konkurence.

Komunistický návrh dává zrušení zákona lustračního do souvislosti s návrhem antidiskriminační normy

Jiří Paroubek si také asi uvědomuje, že spolupráce s KSČM na zrušení lustračního zákona by mohla omezit jeho povolební možnosti.

Možná, že sociální demokraté v současné době už došli k závěru, že těch možností nepotřebují víc, že jim stačí jen jedna.

Možná ale také ještě nevědí jak viditelně tohle své rozhodnutí veřejnosti signalizovat. A těžko si představit signál výraznější než to, o čem premiér včera odpoledne promluvil.

Jiří Paroubek upozorňuje na - jak říká - nedokonalost lustračního zákona, samozřejmě, že je to norma nedokonalá a polovičatá.

Těžko ale čekat, že by právě spolupráce sociálních demokratů a komunistů mohla tuto nedokonalost nějak napravit.

Nebo si předseda vlády skutečně myslí, že předkladatelům návrhu podobně jako jemu vadí, že lustrační zákon nepostihl ministry komunistických vlád?

Komunistický návrh dává zrušení zákona lustračního do souvislosti s návrhem antidiskriminační normy.

Připomeňme, že protidiskriminační zákon má chránit lidi před postihem kvůli charakteristikám, které si nevybrali - barvě kůže, pohlaví, věku nebo tělesnému postižení - nebo kvůli přesvědčení.

Lustrační zákon se ale žádných takových věcí netýká - záznam v registru svazků nebo přijetí vysoké funkce v totalitním režimu ale není něco s čím se člověk narodil, je to důsledek jeho svobodného rozhodnutí, které většinou nemělo co dělat s nějakým přesvědčením.

Pokud by sociální demokraté tohle přešli, znamenalo by to další krok při vytváření postupně narůstajícího společenského konsensu. Konsensu zapomnění.