|
Domove líbezný | |||||||||||||||||||||||||||
Lituji každého, kdo nikdy intenzívně neprožíval pocit domova. Přestože to někdy bolí. Když v mé rodné vsi skáceli na vrchu u kostela dominantní kaštany a postavili místo nich procovské vily, mohl jsem bezmocí puknout. Trápí mě to dodnes, přestože jsem už našel druhý domov v Krkonoších. Ve vážném ohrožení jsou však teď domovy lidí pod Krušnými horami. Jsme na pokraji hnědouhelné války. Útoky na územní limity, které chrání podkrušnohorské obce Černice a Horní Jiřetín před plenivou povrchovou těžbou, stále sílí. K bořitelům limitů se už přihlásil i premiér, aby získal volební hlasy severočeských horníků. Přitom od poválečného vyhnání původních německých obyvatel a od příchodu českých dosídlenců ještě nikdy nebyly obě obce hezčí a životaschopnější. Je to nejspíš tím, že tu druhá a třetí generace nových občanů konečně zapustily kořeny. A že je tu už čtrnáct let chrání právě ekologické limity. Není pochyb - poslední kousek malebné krajiny pod ztepilými krušnohorskými bučinami se pro většinu zdejších obyvatel už stal jejich domovem. Dům lze prodat, zbořit, odstěhovat se a koupit jiný. Domov koupit nelze. Pocit ztráty domova může nastat jednou provždy a může člověka pronásledovat celý zbytek života. Není právě obava o ztrátu domova tím důvodem, proč většina občanů odmítá stěhování, třeba i do lepšího? Kdysi tu bývala územní uzávěra, která nedovolovala přistavět ani verandu. Od vyhlášení limitů tu jeden vedle druhého vyrůstají nové rodinné domky. Jako štít snahám vygumovat obě obce ze zemského povrchu. V místním referendu se pro zachování limitů, a tím pro záchranu obce, vyslovilo 97 procent odevzdaných hlasů. A to při neuvěřitelně vysoké sedmdesátipětiprocentní volební účasti. Jenže propagační tlak na vystěhování sílí. Odolají lidé slibovaným pěti miliardám na výstavbu nové vesnice bůhvíkde? Samozřejmě, že jsou i tací, kteří se těší, až zabouchnou dveře svého starého domu, který neudržovali, a dostanou klíče k novostavbě. Jak ukázalo referendum, jsou však zatím jen zanedbatelnou výjimkou. Bůh suď, proč získávají tolik mediálního prostoru. Jen proto, že jsou jiní? Tlaky na Jiřetínské budou v blízké budoucnosti jen a jen sílit. Z důlní jámy se k obci stále víc blíží brontosauří velkorypadla, krajští zastupitelé budou rozhodovat mezi dvěma variantami územního plánu - s limity nebo bez nich, kdykoliv mohou přijít na přetřes limity na jednání vlády. K jejich zániku by totiž stačila prostá většina při hlasování ministrů. Práskání těchto bičů doplní med nabídek k přesídlení ze strany majitelů dolu… Všem těmto tlakům mohou obyvatelé Černic a Horního Jiřetína odolat jedině tehdy, bude-li jim domov milejší než všechny sliby i nástrahy. Neexistuje žádná právní klička, na jejímž základě by stát mohl majetky občanů ve prospěch důlních podnikatelů vyvlastnit. Jen mít pevné nervy a myslet na domov. |
SOUVISEJÍCÍ ZPRÁVY Paroubek pro likvidaci07. listopadu 2005 | Česká republika Lidé na severu Čech nechtějí další těžbu hnědého uhlí 26. února 2005 | Česká republika | |||||||||||||||||||||||||||
| ||||||||||||||||||||||||||||
| ||||||||||||||||||||||||||||