Petr Fischer analytik BBC

Čím více se toto datum vzdaluje, tím větší potíže s jeho uchopováním politici mají. V prvních letech po listopadu bylo vše prosté a jednoduché.

Všichni si vážili svobody a byli rádi, že občané konečně mohou ovlivňovat osud své země.

O pár let později už se mluvilo o ukradené revoluci, o zklamání z elit a z celého polistopadového vývoje, jenž se otočil směrem, který vlastně v listopadu nikdo nechtěl.

S etickým rozměrem státu si nelámal hlavu premiér Jiří Paroubek. Ve svém hodnocení se spokojil s docela slušnou vnější formou

Do běžné řeči se vrátila tradiční figura "my dole oni nahoře". Lépe řečeno - nikdy z ní úplně nevymizela.

Mírně depresivní nálada přetrvala i v letošních hodnoceních. Bývalý prezident Václav Havel, který silně ovlivňoval polistopadový vývoj, hovořil o překotné privatizaci, která vytvořila podivné ekonomické elity, na něž se dnes lidé zcela právem dívají skrz prsty.

Česku chybí jakýsi "etický rozměr státu", přidal se k Havlovi další významný polistopadový politik, senátor Petr Pithart.

Dávali jsme příliš velký důraz na peníze a zapomněli, že stát jsou i jiné hodnoty. Pithart i Havel se shodli v tom, že kdyby nedošlo k divoké privatizaci, mohla být důvěra ve stát a politiku dnes mnohem větší.

S etickým rozměrem státu si naopak hlavu nijak nelámal premiér Jiří Paroubek.

Ve svém hodnocení se spokojil s docela slušnou vnější formou: máme demokratické instituce, principy a pravidla, život je svobodnější.

I prezident Klaus vyzdvihl nedoceňovanou svobodu a všem reptalům doporučil, aby své osobní problémy nepřenášeli na stát a špatný sociální systém.

I prezident Klaus vyzdvihl nedoceňovanou svobodu a všem reptalům doporučil, aby své osobní problémy nepřenášeli na stát

Premiér a prezident, kteří se zrovna nemají moc rádi, se tentokrát shodli.

Druhá strana reprezentovaná Havlem a Pithartem tuto relativní spokojenost kritizuje a postoji Paroubka a Klause říká superpragmatismus. Přesnější by možná bylo mluvit o demokratickém formalismu.

Ale co výrazně inspirativního přináší Havlova a Pithartova superobecná výzva k oživení morální ideje listopadu 1989, k níž se připojil i bývalý studentský vůdce a dnešní senátor Martin Mejstřík?

Může takový apel pomoci ke skutečné proměně společnosti?

Německý filozof Ralf Dahrendorf na začátku 90. let odhadl, že formální převzetí moci a vytvoření demokratických institucí bude v postkomunistických zemích trvat půl roku. Ekonomická transformace neboli převzetí tržních principů šest let.

Přeměna celkového existenciálního naladění ve společnosti, mezilidských vztahů a morálních maxim šedesát let. V prvních dvou oblastech se Dahrendorf trefil poměrně přesně. Po ohlédnutí za letošními oslavami a reflexemi 17. listopadu 1989 není důvod nic měnit ani na jeho třetím odhadu.

Zatím, pochopitelně.