|
'Komorní' ministr zdravotnictví | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Úmorný "spor o Davida Ratha" do jisté míry vyhrál prezident Václav Klaus, protože ministerského kandidáta donutil ještě před jmenováním do vlády k rezignaci na post šéfa lékařské komory. Dá se to úspěšně zesměšňovat jako chabé vítězství - což dělá premiér Jiří Paroubek -, ale na druhou stranu, byl to spor o princip. Věcně vzato: Rath zvažoval, že v čele komory setrvá i jako ministr zdravotnictví, prezident v tom právem viděl střet zájmů. Pak ho David Rath ujistil, že z vedoucího postu v komoře odejde, až se stane členem vlády. V tu chvíli Klaus sice na první pohled ztratil důvod otálet, ale zase: proč by měl věřit někomu, kdo ho zasypal sérií invektiv a nazval ho "vrtošivým staříkem" či "mocnářem". Nakonec tedy Klaus uspěl, David Rath vyhověl jeho prvotnímu požadavku. Teď proč jde o vítězství jen "do jisté míry". Jádro problému není v tom, zda pan Rath bude mít na vizitce napsáno, že je ve vládě a zároveň prezidentem lékařské komory, nýbrž v tom, co by v těch funkcích dělal: totiž získal by pod kontrolu lékařský stav a ministerstvo, a pokud by se mu podařilo nějak ovládnout i Všeobecnou zdravotní pojišťovnu, držel by jakýsi "zdravotnický monopol". To je jednoznačně špatně, inteligentním posluchačům netřeba vysvětlovat, proč. Stávající situace je taková, že ministr David Rath sice formálně prezidentem komory nebude, ale zjevně si v ní chce udržet rozhodující vliv. Jistě tím vyhovuje Paroubkově představě, že "zvládne komunikaci s odbornou veřejností", ale zároveň věcně naplňuje to, čemu chtěl Václav Klaus zabránit. V Organizačním řádu ČLK, paragraf 15, bod 4, stojí: "v případě nepřítomnosti prezidenta komory ho v rozsahu pověření zastupuje viceprezident". V zákoně o lékařské, stomatologické a lékárnické komoře se pak píše, že organizační řád mění sjezd delegátů. David Rath se snaží, aby se do čela komory nedostala viceprezidentka Helena Fousková, protože je jeho oponentka. K tomu účelu přijala jím ovládaná nebo jemu nakloněná většina představenstva stavovský předpis, který "upravuje" organizační řád tak, aby vyhovoval Rathovým záměrům. Autor této poznámky není právník, ale zdá se mu zjevné, že skoroministr usiluje o porušení organizačního řádu i zákona - jako začátek politické dráhy to není zrovna slibné. Kdyby se Rathovi podařil jeho pravděpodobný záměr, totiž udržet ČLK pod kontrolou do sjezdu a na něm pak dosadit vhodného a ovladatelného nástupce, bude to prakticky stejné, jako by byl prezidentem komory sám. "Případ Rath" ukazuje jednu důležitou věc. Ústavní pravidla a demokratická dělba moci, to všechno počítá s jistou politickou úrovní, ctí a mravností lidí, kteří zastávají politické funkce. Prezident nemůže mít větší pravomoc, nemůže pochybného ministra nejmenovat, jen akt oddalovat. Předpokládá se ale, že premiér a jeho ministerští kandidáti budou respektovat elementární demokratické zásady. Skoro všechny zákony a předpisy se dají obejít, kvalita demokracie se o ně opírá, ale vytvářejí ji lidé, kteří se v jejich rámci pohybují. Teď už je vpodstatě jen na voličích, jestli postup Jiřího Paroubka a Davida Ratha posvětí. Dostali jasnou představu, jak by mohla vypadat ohlášená příští "vláda talentů". |
SOUVISEJÍCÍ ZPRÁVY Klaus v pátek jmenuje Ratha ministrem02. listopadu 2005 | Česká republika David Rath opustí post prezidenta ČLK01. listopadu 2005 | Česká republika | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||