Ondřej Štindl analytik BBC

A to, že by vyvíjel této roli neodpovídající činorodost, mu vskutku nelze vyčítat.

Včera například celkem barvitým způsobem odcházel z čela lékařské komory. Jednak tím vzniká zajímavá administrativní kolize, kdy je prezident žádán o jmenování hned dvou ministrů zdravotnictví - Jiřího Paroubka a Davida Ratha.

Asi nejpodstatnější je ale výstižnost, s jakou David Rath ilustroval způsob, jímž se v českých politických bojích používá minulost

Prezidentův úřad se oběma nijak nesnaží ulehčit situaci - po často citovaných nezdvořilých výroků Davida Ratha na adresu Václava Klause se není čemu divit.

Náměstek na ministerstvu zdravotnictví také ve střetech s viceprezidentkou lékařské komory Helenou Fouskovou předvedl svůj charakteristický polemický styl.

Narozdíl od Jiřího Paroubka, který své oponenty znervózňuje krátkými uštěpačnými poznámkami, volí David Rath jinou cestu - na protivníka vypustí neustávající proud slov a pokud se druhá strana také pokusí něco říci, asertivně se tomu brání jakožto skákání do řeči.

Asi nejpodstatnější ale je výstižnost, s jakou David Rath ilustroval způsob, jímž se v českých politických bojích používá minulost.

Heleně Fouskové vpálil její někdejší členství v komunistické straně a údajnou snahu je zatajit. Rathův předchůdce Bohuslav Svoboda ovšem říká, že o něm věděl, a domnívá se, že o něm v jeho dobách vědělo i představenstvo komory.

Koneckonců David Rath stojí o místo ministra v kabinetu, jehož někteří členové mají podobnou životní zkušenost, jako viceprezidentka lékařské komory

Členství v KSČ jistě není nic, na co by paní Fousková mohla být hrdá. Navíc slova o snaze změnit někdejší KSČ zevnitř zazněla už od tolika bývalých straníků, až se člověk diví, jak mohla komunistická strana ten nápor reformistů ve vlastních řadách tak dlouho ustát, vždyť jich bylo tolik.

Na druhou stranu Rathovu pohoršení nad minulostí Heleny Fouskové, se dá věřit jen těžko.

Koneckonců David Rath stojí o místo ministra v kabinetu, jehož někteří členové mají podobnou životní zkušenost, jako viceprezidentka lékařské komory. Možná by bylo zajímavé zeptat se ho třeba na jeho názor na Zdeňka Škromacha, vicepremiéra, který má budoucí Rathův resort v gesci.

O tom, jak vnímá příležitostné koketování strany, za niž ve vládě bude, s komunistickou podporou ani nemluvě.

Pro Davida Ratha - ale zdaleka nejen pro něj - prostě totalitní minulost nepředstavuje společenské téma, závazek nebo zátěž - je to klacek, který má člověk někde schovaný a občas ho vytáhne, aby jím zasadil nějaký ten selektivně vedený úder.