Archeologové učinili nové zajímavé nálezy v Klecanech u Prahy

Podle vědců nálezy luxusních hrozničkovitých a bubínkovitých náušnic a olivovitých skleněných perel, objevené v hrobech společensky významných osob, zvýšily tuto pravděpodobnost.

Archeologové objevili obdobné šperky i na velkomoravských pohřebištích. Uvedla to archeoložka Naďa Profantová, která v Klecanech prozkoumala desítky hrobů. Jak dodala, nově nalezené hroby pocházejí z 9. a 10. století.

Příslušníci společenské elity zde pohřbení nejspíše žili na nedalekém hradišti. Tento fakt naznačuje, že hradiště fungovalo o více než 200 let dříve, než se dosud soudilo. Vzniklo nejspíš už na počátku 10. století.

Levý Hradec, nejstarší sídlo přemyslovských knížat, je podle Profantové o něco starší. Obě objevená pohřebiště v Klecanech, jedno přímo na hradišti (pro společenskou elitu) a druhé nedaleko, časově odpovídají pohřebištím poblíž Levého Hradce.

Předměty v hrobech

Staří Slované dávali mrtvým do hrobu různé dary. Kromě už zmíněných šperků, to byly především zbraně. Zvyk vybavit mrtvé dary později vytlačilo křesťanství.

V té době bylo podle Profantové snazší zbavit muže zbraní než přesvědčit ženu, aby se vzdala šperků. Proto v hrobech uvnitř Klecanského hradiště už nenalezneme zbraně ani jídlo, ale šperky ano.

V hrobech mužů i žen se objevují vaječné skořápky. Ty odrážejí
staré pohanské představy, v nichž je vejce symbolem života a jeho věčného obnovování. Vajíčka se kladla do hrobů i v dobách raného křesťanství, až do 11. století.

Objevené hroby na údajném Pravém Hradci v Klecanech pocházejí z doby vlády přemyslovských knížat Bořivoje a Spytihněva.

Mezi hroby významných lidí přímo na hradišti nalezli archeologové také kosterní pozůstatky ženy, která držela v pravé ruce dva velice kvalitní nože zabalené do plátna. Archeologové soudí, že mohlo jít o chirurgické nástroje.

Nejnovější výzkumy vedou podle archeoložky Profantové k závěru, že část vládnoucích elit sídlila mimo centrum knížectví - na hradech, z nichž však bylo snadno dostupné.

Objevené hroby na údajném Pravém Hradci v Klecanech pocházejí z doby vlády přemyslovských knížat Bořivoje a Spytihněva.