Archeolog Miroslav Šmíd z Ústavu archeologické památkové péče Brno označil nález za unikátní.

Dosud byly žárové hroby z období šesti tisíc až pěti tisíc let před naším letopočtem v Česku nalezeny jen ojediněle a jejich určení bylo nejasné.

Žárové pohřebiště našli odborníci zhruba před měsícem. Oznámili to ale až se zpožděním, protože se obávali nevítaných návštěvníků na vykopávkách.

V současné době výzkum pokračuje v nedaleké lokalitě na sídlišti první zemědělské komunity na Moravě.

Šmíd upřesnil, že archeologové nalezli skupinu 38 žárových hrobů na ploše zhruba 20 krát 30 metrů.

Unikátní objev

Je to unikátní objev, protože o existenci žárových hrobů z tohoto období byly zatím jen neurčité informace.

Hroby byly uloženy pouze 30 až 40 centimetrů pod povrchem. Malá hloubka je zřejmě důvodem, proč dosud nebylo podobné pohřebiště objeveno. Byla zřejmě zničena při orbě a podobně.

V Prostějově k uchování pomohly i přírodní podmínky, půdy zde kvůli naplavování spíše přibývalo.

K dataci pohřbů odborníkům pomohly předměty, které v nich nalezli.

"V hrobech byly uloženy kopytovité klíny. Jedná se o univerzální nástroj, který sloužil jako pracovní nástroj či zbraň. Klíny i nalezená keramika byly přepálené, hořely tedy na hranici s těly zemřelých," vysvětlil archeolog.

Žárové pohřebiště překrývalo starší kostrové hroby, kterých archeologové objevili devět.

Archeologové nyní prozkoumávají oblast nedaleko pohřebiště, kde odkryli několik komplexů neolitických staveb.