Adam Drda analytik BBC

	Martin Jahn je odborník, mluví čtyřmi jazyky a studoval v USA

Po roce 1999 vedl agenturu Czechinvest a zůstaly po něm zřetelné výsledky.

Umí minimálně čtyři jazyky, studoval ve Spojených státech.

S jeho účinkováním ve vládě, které trvalo necelý rok a půl, je to ale sporné. Nastupoval do ní se sympatickým zdůvodněním:

"Mohl jsem odejít z Czechinvestu do soukromé firmy, brát dvakrát víc než teď a v hospodě bych mohl vykládat, jak je ta vláda k ničemu. Ale není lepší pokusit se o změnu?"

Ekonomičtí komentátoři si však dnes myslí, že Jahn téměř ničeho nedosáhl. Jako prioritu si vytkl zlepšení podnikatelského prostředí.

Odtržená ČSSD

"Tento výsledek je asi nejhorší. On sám, když má dnes vyjmenovat svoje úspěchy, tak o tom moc nemluví a říká: 'Udělal jsem bankrotový zákon, který čeká ve sněmovně na schválení, já jsem práci na něm odvedl'," ohlíží se Lenka Zlámalová, komentátorka Hospodářských novin a dodává:

"To má jistě pravdu, ale že by se po šestnácti měsících, kdy byl Martin Jahn vicepremiérem tady snadněji podnikalo, to se říct nedá."

Myslím si, že kdyby sociální demokracie najela na Jahnovu linii, mohla by být úspěšná Tomáš Kohout

Zlámalová dodává, že Jahn pomohl také české vědě - a to je prý tak všechno. Mluvit o "symbolu reforem" je podle ní víc než nadnesené.

Proč ale ten celkový neúspěch nebo nevýraznost? Jeden z důvodů vidí komentátoři v tom, že česká sociální demokracie je natolik odtržená od moderního ekonomického myšlení a postupů a natolik populistická a přeideologizovaná, že prosadit v ní účinné reformy je skoro nemožné.

"Jahn je představitelem takového proudu, který bych nazval 'blairismem'. Je to pragmatická, spíše liberální ekonomie než dogmatický přístup," soudí analytik PPF Pavel Kohout.

"Myslím si, že kdyby sociální demokracie najela na Jahnovu linii, mohla by být úspěšná, zatímco premiér Paroubek mi připadá, že ani sám neví, co dělá, a spíše to maskuje libě znějícími hesly," domnívá se Kohout.

Strategie hospodářského růstu

Jakoby Martinu Jahnovi tohle všechno najednou a se zpožděním došlo. Z vlády se rozhodl odejít náhle a stejně náhle se vzdal možnosti vést pražskou volební kandidátku.

	Jahnovy názory a program ČSSD se v tuto chvíli dostávají do sporu

Je kuriózní, že Jiří Paroubek dnes počítá s tím, že se Martin Jahn bude podílet na přípravě volebního programu ČSSD a poukazuje na to, že je otevřen "novým trendům". A že bývalý vicepremiér nabídku neodmítá:

"Moje spojení na odborné úrovni s ČSSD je asi logičtější než na úrovni politické. Vážím si nabídky na možnost spolupracovat na programu a doufám, že se bude určitým způsobem modernizovat."

To doufání vyznívá poněkud naivně. Stačí si totiž vzpomenout, jak dopadla Strategie hospodářského růstu do roku 2013, kterou Martin Jahn vypracoval a odborníci vynášeli do nebes.

"Po odborné stránce to byla dobrá práce, strategie je velmi dobře zpracovaná, ale neměla ani minimální šanci, aby se uskutečnila, protože sociálnědemokratický program byl v naprostém odporu," domnívá se Lenka Zlámalová.

"Jahn tam navrhoval školné, poplatky u lékaře, okamžité uvolnění nájmů, snížení daní. Když se podíváte na současný sociálnědemokratický program, tak to jde úplně proti tomu," doplňuje komentátorka Hospodářských novin.

Odborník, nebo nástroj

Mohlo by to teď být lepší? Těžko - a těžko se lze domnívat, že by vicepremiér začal najednou popírat při spolupráci na programu sám sebe.

Objevily se názory, že Martin Jahn nastoupil do vlády hlavně kvůli tomu, aby si vylepšil profesionální životopis.

V tom se mu asi dost křivdí. Pavel Kohout připomíná, že totiž původně přišel do kabinetu Stanislava Grosse:

Lidé si sice hodně slibují od nestranných odborníků, ale šance těchto lidí něčeho dosáhnut v partajním prostředí, jsou minimální

"Stanislav Gross v širší ekonomické rovině neměl žádné speciální úmysly, takže paradoxně vystupoval spíše jako liberál."

"Pokud by se Grossova vláda udržela, tak by možná měla šanci zkonvergovat k něčemu, jako je Blairova vláda ve Velké Británii," všímá si Kohout.

Příčiny Jahnových malých šancí ve vládě a v sociálně-demokratické politice se dají zobecnit.

Vzdal kandidatury do poslanecké sněmovny. Lidé si sice hodně slibují od nestranných odborníků, ale šance těchto lidí něčeho dosáhnut v partajním prostředí, jsou minimální.

Brzy dospívají k pomyslnému rozcestí: buď se z nich stanou nástroje stranických, respektive premiérských úmyslů jako z ministra vnitra Františka Bublana - nebo v sobě objeví politika a začnou za své vize v nějaké straně politicky bojovat - anebo raději odejdou, jako Martin Jahn.