|
Jahnova rezignace | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Pár dní se teď bude spekulovat, co asi vedlo vicepremiéra Martina Jahna k náhlému odchodu z politiky. Říká se, že to možná byla nechuť ke sbližování sociálních demokratů a komunistů, ale nevypadá to moc pravděpodobně: Jahn přijal nabídku kandidovat za ČSSD v Praze, věděl, co dělá a do čeho jde, souhlasil před měsícem, tedy v době, kdy Paroubkův "pragmatismus" směrem ke KSČM už byl zjevný. Jistě, je možné, že se to liberálovi Jahnovi všechno teprve pomalu a postupně rozleželo v hlavě. Televizi před několika dny řekl: "KSČM je strana, která mi v tom politickém spektru vyhovuje nejméně a samozřejmě nějaká spolupráce bližší je určitě věc, kterou já bych nevítal." Jenomže pak to opravdu nebyl odchod politika, ale spíš člověka, který nechce zbytečně riskovat, chce mít pokoj: politik by kvůli spolupráci s extrémní stranou odcházel demonstrativně, praštil by za sebou hlučně dveřmi, protože jinak by to nemělo smysl. A vůbec, co je to ta "bližší spolupráce"? Paroubek za ni považuje teprve společnou vládu a kde je psáno, že Jahn to nevidí stejně? Vicepremiér se jako politik nikdy moc neprojevoval. Například v době krize kabinetu Stanislava Grosse stál víceméně stranou, vyčkával, ke Grossovým aférám se nevyjadřoval, zřejmě z loajality k ministerskému předsedovi, který ho mu dal vysoké místo. Věcně vzato je jeho odchod určitě ztráta: sociální demokraté mají sice k dispozici spoustu politiků regionálního střihu, lobbistů a ideologů, ale prakticky nikoho, kdo by se Jahnovi vyrovnal vzděláním i profesními a jazykovými schopnostmi. Ale na druhou stranu - co s tím, když politický rozměr schází a když se z jeho liberálních plánů nedalo kvůli ČSSD skoro nic realizovat? A co s tím teď, kdy premiér dává najevo, že žádné reformy nejsou zapotřebí, za poradce si vybral levicového mohykána Valtra Komárka a kupříkladu na ministerstvo zdravotnictví dosazuje Davida Ratha, představitele jedné zájmové skupiny? Martin Jahn napsal Strategii hospodářského růstu do roku 2013. Podle většiny analytiků to byl dobrý plán, který se vypořádával s bolestmi české ekonomiky a vedl by k celkové modernizaci a k úspěchu. Počítal se zaváděním školného na univerzitách, s rušením některých daní, s povinnými platbami za méně závažné lékařské zákroky, s uvolněním nájmů, se zpřísněním sociálních dávek. Jenomže to všechno byla opatření, která ČSSD nechce. Ekonomická komentátorka Lenka Zlámalová si už začátkem června kladla otázku, proč se Jahn s takovou věcí vůbec moří, když se ji nikdy nepodaří uvést do života. Usoudila, že takový kvalitní materiál bude prostě dobře vypadat v profesním životopise - a předpověděla, že Jahn s volbami v příštím roce v politice skončí a odejde na nějaký "lepší post". Zdá se, že nestraník a nepolitik Martin Jahn odchází z důvodů velmi prostých. Sám říká, že míří za kariérou v privátním sektoru, jak napsal včera deník Právo s odkazem na spolehlivý zdroj, "dostal nabídku, která se neodmítá". Vzhledem ke stavu současné české politiky si lze takových nabídek představit opravdu hodně. Z vlády s Jahnem zmizí symbol reforem - už bylo na čase, byl to symbol něčeho, co je vládě vzdálené. |
| ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||