Skip to main contentAccess keys helpA-Z index
BBCCzech.com
Aktualizováno: úterý 19. července 2005, 13:13 SEČ
Poslat stránku emailemVerze pro tisk
V Praze nadešel 'Čas pro báseň'

Praha
Letošním mottem veršů je 'tolerance'
V ulicích Prahy si její obyvatelé i návštěvníci znovu mohou číst básně. Poezie současných evropských autorů zdobí autobusové a tramvajové zastávky i pražské metro.

České hlavní město se tak zapojilo do mezinárodní akce "Čas pro báseň", která až do 2. srpna probíhá souběžně také ve Vídni, Budapešti, Bratislavě a Lublani.

"Jakékoliv oživení prostoru kulturou je užitečné, byť se zároveň koná spousta jiných kulturních akcí," řekl BBC literární kritik a redaktor týdeníku Respekt Viktor Šlajchrt.

Motiv tolerance

Na veřejných prostranstvích si v rámci času pro báseň mohou lidé přečíst například básně od Doris Mühringerové z Rakouska, Barbary Korunové ze Slovinska, Mariána Hataly ze Slovenska a Zoltána Sumonyiho z Maďarska.

 Básníci a kolem nich kritici tvoří přece jen jisté ghetto spolu s menšinovými čtenáři
Viktor Šlajchrt

Jiří Gruša, básník a diplomat v "Čase pro báseň" zastupuje české autory. Jeho verše jsou v rámci akce vystavovány vždy v příslušném středoevropském jazyce.

K vidění jsou na celkem 450 reklamních plochách, na plakátech, ve vitrínách a v prostředcích hromadné dopravy.

Původně se nápad zrodil ve Vídni v roce 1983. Letošním mottem veršů je "tolerance".

Pro Prahu to není novinka, v posledních letech se verše objevovaly například v pražském metru ve formě "Poezie pro cestující".

"Básníci a kolem nich kritici tvoří přece jen jisté ghetto spolu s menšinovými čtenáři," uvádí kritik Šlajchrt.

Básnické sbírky v Česku většinou vycházejí v nákladech jen kolem 50 až 300 výtisků.

Dvojí tradice

Pojítkem letošní akce "Čas pro báseň" je středoevropská poezie.

"Středoevropský prostor je vinou habsburské minulosti stále kulturně scelen," říká Šlajchrt.

V české poezii jsou patrné dvě významné linie. První se odvíjí od francouzského básníka Guillaumea Apollinaira.

Reprezentoval ji například Vítězslav Nezval, protežovaný během komunistické éry.

Druhá větev básníků vychází z linie rakouské tradice, s níž se pojí jména Rainera Marii Rilkeho, či Georga Trakla. Hlásil se k ní také František Halas.

"Halas ovlivnil i současné autory, zesnulého Petra Kabeše, Ivana Wernische či Jiřího Grušu," vysvětluje Viktor Šlajchrt.

Poezie neodrazuje

Podle Viktora Šlajchrta nemusí poezie na pouličních billboardech lidi odrazovat. Mohou si ji "prožít" i v přeplněné tramvaji, či na hlučné ulici.

 Pouliční poezie předpokládá spíš underground, něco živého, patří sem spíš básníci prokletí, než ti s vavříny
Viktor Šlajchrt

"Pouliční poezie předpokládá spíš underground, něco živého, patří sem spíš básníci prokletí, než ti s vavříny," míní Šlajchrt.

Na letošní akci jsou ale zastoupeni "básníci-laureáti".

Zastupují přece jen delší tradici poezie, než básníci prokletí, jejichž kult se zrodil až ve 30. letech 19. století.

66Básně v mobilu
Mladí Japonci našli nové využití forem tradičního básnictví
SOUVISEJÍCÍ ZPRÁVY
NEJNOVĚJŠÍ
Poslat stránku emailemVerze pro tisk
Redakce|Pomoc
BBC © ^^ Nahoru
Archiv|Speciály|Anglicky s BBC
BBC News >> | BBC Sport >> | BBC Weather >> | BBC World Service >> | BBC Languages >>
Pomoc|Ochrana soukromí