Beneš stále vyvolává kontroverze

Česká republika se totiž podle Budapešti zatím nedistancovala od zásady kolektivní viny.

Mluvčí maďarského kabinetu ale dodal, že vláda nepodá oficiální protest.

Připomínání událostí z období po druhé světové války, které byly založeny na logice kolektivní viny, ale podle Budapešti vzbuzuje pocit křivdy v řadách Maďarů doma i za hranicemi.

Praha by podle maďarské vlády měla přijmout stanovisko Evropské unie, že zásada kolektivní viny je neslučitelná s unijním právem.

Nejdříve se ohradil landsmanšaft

Odhalení Benešovy sochy napadl už o víkendu na Sudetoněmeckých dnech v Augsburgu bavorský premiér Edmund Stoiber a předáci landsmanšaftu, kteří akt označili za pokus o provokaci.

Stoiber varoval českého premiéra Jiřího Paroubka, že jeho účast na odhalení by hodnotil jako "prohřešek proti dobrému sousedství".

Paroubek, který se odhalení zúčastnil, poznamenal, že Stoiberova slova snad musela zkreslit média.

Sociálnědemokratičtí poslanci českého parlamentu vyjádřili nad Stoiberovými slovy pobouření a vyzvali ministra zahraničí Cyrila Svobodu, aby na ně "adekvátně reagoval".

Svoboda to odmítl s odůvodněním, že jeho partnerem je německý ministr zahraničí.

Maďarům byl zkonfiskován majetek

Na základě některých takzvaných Benešových dekretů byla v roce 1945 pětisettisícová maďarská menšina obviněna z podílu na válečných zločinech zbavena občanských práv i československého občanství a její majetek byl zkonfiskován.

Záměr Prahy vystěhovat Maďary z Československa do Maďarska podobně jako v případě sudetských Němců ale konference velmocí v Postupimi v létě 1945 neschválila.

Odsun zůstal omezen jen na německé menšiny ve střední Evropě; vypudilo je i Maďarsko.

Po změně režimu se ale Budapešť Němcům za odsun oficiálně omluvila.