Mikuláš Kroupa redaktor BBC

Cenu uděluje Člověk v tísni v rámci festivalu filmů Jeden svět

Briceag, který byl deset let vězněn v sovětském gulagu, se v zemích bývalého Sovětského svazu proslavil bojem proti Leninovu pomníku v moldavském městě.

Události roku 2003 v Bělcích, druhém největším městě Moldavska, oslovily tisíce lidí v celém regionu. Co se vlastně stalo?

Komunistická městská rada v Bělcích rozhodla přesunout Leninův pomník, který stál před komunistickým sekretariátem, do středu města.

Gheorghe Briceag před novináři prohlásil, že bude-li pomník na centrálním náměstí obnoven, upálí se.

Denně pak demonstroval u místa, kde už se připravovaly pro pomník základy.

Soud nakonec pod tlakem veřejného mínění označil rozhodnutí městské rady o stavbě pomníku za nezákonné a zrušil ho.

Vy jste měli velké štěstí. Po revoluci se u vás stal prezidentem člověk svobodný, u nás je prezidentem člověk, který si právě kolem krku vázal ten pionýrský šátek Gheorghe Briceag

"To rozhodnutí pana Briceaga , že se upálí, vlastně nebylo tak extatické, jak by to mohlo působit, pan Briceag prožil 10 let v gulagu u polárního kruhu, měl tudíž jasno, co je to za režim."

"Představa, že by něco takového se symbolicky mělo vrátit do centra města, byla pro něj naprosto nepřijatelná."

"Je to takový rázovitý člověk, s obrovsky rozvinutým jasným a logickým myšlením. Je do jisté míry ctěn a obdivován v tom městě, každý ho zná, takže úřady se ho do jisté míry obávají," říká o Gheorghi Briceagovi publicistka Petruška Šustrová.

'Snězení signatáři'

Gheorghe Briceag se narodil v rumunské Besarábii.

Už v sedmnácti letech se veřejně postavil proti paktu Molotov-Ribbentrop z roku 1939, podle kterého rumunský král Michal II. předal Besarábii Sovětskému svazu.

Briceag sesbíral podpisy pod petici protestující proti touto začlenění a vyrazil s ní do Rumunska.

"Na rumunském území ho zatkli příslušníci KBG. On část podpisů zahrabal do sněhu a část snědl. Ty snědené, to bylo v pořádku. KGB to místo prohledala, a našla ty, co zahrabal do sněhu, takže se s ním do vězení dostalo dalších 5 lidí."

"Ale ty snědené signatáře nikdy neprozradil, takže ti unikli jakémukoliv zatýkání, vyšetřování atd.," vypráví Petruška Šustrová.

Psychologické otroctví

Dnes sedmasedmdesátiletý Gheorghe Briceag pracuje jako zástupce Helsinského výboru pro lidská práva pro severní Moldavsko.

Letos v Moldavsku opět komunisté ve volbách zvítězili

Letos v Moldavsku opět komunisté ve volbách zvítězili. Není to marný boj? Proč lidé v Moldavsku volí komunisty?

Gheorghe Briceag k vysvětlení používá biblickou paralelu:

"Jedním slovem: je psychologické otroctví. Židé v Egyptě žili v otroctví čtyři sta třicet let. Když je z Mojžíš vyvedl, putovali do zaslíbené země čtyřicet dva let. Čtyřikrát se za tu dobu pokusili o vraždu Mojžíše, a když se jich ptal, proč ho chtějí zabít, říkali, že otroctví je špatné, ale aspoň měli co jíst, přežívali. To je psychologické otroctví."

"Do zaslíbené země došli jejich děti, které otroctví nezažili. A to je i odpověď na vaší otázku. Ke svobodě nedojdou lidé, kteří jsou nesvobodní. Lidé, kteří nosívali pionýrské šátky, dodnes trpí psychologickým otroctvím."

"Vy jste měli velké štěstí. Po revoluci se u vás stal prezidentem člověk svobodný, u nás je prezidentem člověk, který si právě kolem krku vázal ten pionýrský šátek," říká Gheorghe Briceag.

Neuzavřená kapitola

Ředitel festivalu Igor Blaževič vysvětluje důvody, které vedly k udělení ceny Homo homini právě slavnému Moldavanovi:

"Já mám pocit, že 90 procent lidí neví, že vůbec Moldavsko existuje. Nebo pokud to slyší, nevědí jestli je to součást Rumunska, jestli je to samostatný stát, nebo jestli je to součást Ruska. To byl jeden z důvodů, tou cenou jsme jakoby chtěli připomenout, že to Moldavsko vůbec existuje."

"Za druhé, nám se zdálo docela podstatné, skrze osud a příběh a odvahu a odhodlanost pana Briceaga ukázat, že komunismus není uzavřená kapitola dějin, nejenom v Moldavsku, ale ani u nás doma."

Hrdinové na dovolené

V televizi už několik týdnů běží celkem vtipný spot na tento festival.

My jsme skutečně to motto festivalu vzali s nadsázkou, že jakoby si superhrdinové vzali dovolenou Igor Blaževič, ředitel festivalu

Ukazuje, jak uprostřed davu lidí v obchodním domě nakupuje, nebo v tramvaji si čte muž nebo dívka oblečená do příznačného obleku supermana. Klip doprovází slogan "Když si hrdinové vezmou dovolenou".

"My jsme skutečně to motto festivalu vzali s nadsázkou, že jakoby si superhrdinové vzali dovolenou, nebo nejsou z jakéhokoliv důvodu."

"Protože o tom, o čem vypovídá celý festival, je osvobozovat si mentalitu, že každý z nás si může vzít nějakou zodpovědnost za svět kolem sebe, za okolí, může něco udělat. Potom není žádný důvod k frustraci, i když to neznamená, že se člověk na světě nepotýká se žádnými problémy," říká Igor Blaževič.

Sedmý ročník festivalu, který probíhá v Česku od středy, nabízí 120 dokumentárních filmů zhruba ze čtyřiceti zemí světa.

V Praze končí 5. května, pokračuje ale v Brně, Českých Budějovicích, Hradci Králové a dalších městech České republiky.