Smlouvu musí ratifikovat všech 25 členských zemí unie

Zda budou euroústavu v České republice schvalovat skutečně občané ve všelidovém hlasování, nebo zda dokument ratifikuje parlament, zatím není jasné.

O gesci nad kampaní před referendem usilovalo ministerstvo zahraničí, které náklady na ni odhadovalo na více než dvě stě milionů korun.

Většinový názor v kabinetu ale byl takový, že přijetí či nepřijetí ústavy je věc především vnitropolitická a zároveň natolik důležitá, že by garantem kampaně měl být premiér.

O konkrétní podobě kampaně a nákladech vláda nejednala.

ODS nesouhlasí

Na rozhodnutí kabinetu už reagovali občanští demokraté. Podle nich je spojením osoby tak nedůvěryhodné jako Stanislav Gross s tématem evropské ústavy v očích české veřejnosti diskreditována evropská integrace jako taková.

Kabinet ale rozhodl, že hlasování je v zásadě věc vnitropolitická, a proto převedl gesci nad kampaní pod úřad vlády, kde by měl za tím účelem vzniknout speciální odbor podléhající přímo premiérovi.

Odbor povede Petra Mašínová, dosavadní mluvčí českého zastoupení při Evropské unii v Bruselu.

Ministerstvo zahraničí počítá s tím, že by si kampaň před případným referendem vyžádala tento a příští rok asi 218 milionů korun.

Lidé by se informace o smlouvě měli dozvídat hlavně prostřednictvím masmédií.

Češi nemají jasno

Není ale jasné, zda kampaň bude ryze informační a vysvětlovací, nebo jestli bude přímo propagovat schválení euroústavy.

Česká republika je jedinou členskou zemí Evropské unie, která dosud nemá vůbec jasno v tom, jak a kdy bude evropskou ústavu schvalovat.

Vláda sice minulý týden parlamentu předložila návrh ústavního zákona, který má umožnit lidem vyslovit se v referendu k zásadním otázkám politiky státu, tedy i k euroústavě.

Přijetí tohoto zákona je ale kvůli odporu Občanské demokratické strany k všeobecnému plebiscitu velmi nejisté.

Pokud by se v zemi konalo referendum k euroústavě, koalice prosazuje společný termín s parlamentními volbami v červnu příštího roku.

Opoziční ODS zase chce, aby se konalo zvláštní hlasování pouze k evropské ústavní smlouvě, a to ještě letos.

K tomu, aby evropská ústavní smlouva začala platit, ji musí ratifikovat všech 25 členských zemí Unie.

Už se tak stalo v Litvě, Maďarsku, Slovinsku a Španělsku. Španělé jako první schvalovali dokument v referendu.