Termín referenda o evropské ústavě je stále předmětem sporů

K uspořádání referenda má stačit buď petice s půl milionem podpisů občanů nebo podpisy sta poslanců a 41 senátorů.

Vláda pro úspěch referenda nestanoví žádnou minimální účast, což znamená, že otázka by byla schválená prostým souhlasem nadpoloviční většiny voličů.

Předseda legislativní rady vlády Jaroslav Bureš vysvětlil, že to je záměr - zkušenosti z jiných evropských zemí jsou prý totiž varováním, že hlasovat o evropských smlouvách chodí často jen málo lidí.

Právě k evropské ústavě chce referendum uspořádat i opoziční ODS, která ale odmítá princip obecného referenda.

V Senátu proto navrhla vypsat kvůli ústavě jednorázové referendum. Vláda ale trvá na referendu obecném. Ministr Bureš vysvětlil, proč:

"Především se zřetelem k tomu, že vyhovuje programovému prohlášení vlády a vytváří obecný rámec pro výkon státní moci lidem přímo - tak, jak je předpokládán v článku dvě Ústavy."

Jednorázové referendum

Další osud obecného referenda je podle pozorovatelů velmi nejistý. Pro schválení ústavního zákona je totiž třeba souhlasu nejméně 120 z 200 poslanců a tří pětin přítomných senátorů.

ODS trvá na tom, že referendum by se nemělo konat společně s parlamentními volbami, jak navrhuje sociální demokracie.

Její senátoři proto podali návrh zákona o jednorázovém referendu k evropské ústavě, který schválil ústavněprávní výbor horní komory Parlamentu.

Jestli ale Češi dostanou příležitost o evropské ústavě hlasovat, není zatím vůbec jisté hlavně kvůli nestabilní situaci ve vládním táboře.

Další demonstrace

Termín ale není jen jedním sporem v procesu ratifikace.

Na jednání senátní ústavně-právní komise minulý týden například zaznělo, že referendum nemá smysl, protože se vládě nepodaří vysvětlit občanům obsah ústavních smluv.

Před sídlem české vlády se odpoledne znovu mají sejít odpůrci premiéra Stanislava Grosse.

Kvůli aféře kolem majetkových poměrů jeho rodiny požadují, aby odstoupil.