Mikuláš Kroupa redaktor BBC

Ministerstvo vnitra kladně vyřídí jen zlomek žádostí

Podle statistiky, kterou ministerstvo vnitro zveřejnilo v pondělí, požádalo o azyl pět a půl tisíce cizinců. Ministerstvo vloni vyhovělo jen 140 žádostem.

Za výrazným poklesem počtu žadatelů v roce 2004 stojí mimo jiné i nižší počet uprchlíků ze Slovenska a Ruské federace.

Bezkonkurenčně nejvíce žádostí o azyl si podali během roku 2004 Ukrajinci a Rusové. Těch bylo z celkového počtu více než padesát procent.

Dalšími početnými skupinami žadatelů jsou Vietnamci, Číňané a Bělorusové.

Úbytek po vstupu do EU

Jedním z hlavních důvodů, proč výrazně počet žadatelů o azyl v České republice poklesl, je takzvaný Dublinský systém, který začal platit po vstupu Čechů do EU.

UPRCHLÍCI V ČÍSLECH 2004 žadatelé o azyl: 4 459 udělený azyl: 140 2003 žadatelé o azyl: 11 296 udělený azyl: 208 2002 žadatelé o azyl: 8 481 udělený azyl: 103 2001 žadatelé o azyl: 18 084 udělený azyl: 83 UNHCR

"V rámci celé EU se harmonizuje azylové právo, mělo by být jedno, kde osoba ze třetí země požádá o azyl," řekl BBC náměstek ministra vnitra Miroslav Koudelný.

Znamená to, že zamítnutí azylu v jedné zemi platí v jiné. Na druhou stranu pokud ale získá uprchlík azyl v Polsku, může pak cestovat po celé Evropě.

České republice se daří vracet žadatele do odpovědných členských států asi čtyřikrát víc lidí, než kolik jako odpovědný členský stát přijímá.

Přísní Češi

Česká azylová politika je na jednu stranu přísná - ministerstvo vnitra kladně vyřídí jen zlomek žádostí.

Od poloviny roku 1990 do konce roku 2000 žádalo o azyl podle statistiky Ministerstva vnitra více než 77 000 cizinců, z nichž azyl dostalo zhruba 2 800 lidí.

Na druhou stranu azylové zákony umožňují, aby se jednotlivé případy táhly i několik let.

V rámci celé EU se harmonizuje azylové právo, mělo by být jedno, kde osoba ze třetí země požádá o azyl Miroslav Koudelný

Ministerstvo vnitra, které žádosti o azyl posuzuje, o udělení rozhodne poměrně rychle, většinou během několika týdnů.

Žadatelé, kteří dostanou odmítavé rozhodnutí, se mohou odvolat ke krajskému, městskému či Nejvyššímu správnímu soudu, a tím se celý případ táhne dlouho.

Ještě přísnější novela

Běla Hejná z Poradny pro uprchlíky ale tvrdí, že to v praxi nemá zásadní váhu:

"Tyto soudy pouze zkoumají, zda ministerstvo vnitra postupovalo podle správního řádu, zda si například zjistilo o dané osobě dost informací."

V konečné fázi je to opět ministerstvo vnitra, kdo o azylu rozhoduje, upozorňuje Běla Hejná.

Azylový zákon by se měl v nejbližší době změnit - novelu ministerstva vnitra a spravedlnosti nejprve projedná vláda. Podle tisku půjde o další zpřísnění podmínek pro udělení azylu.

Pokud novela projde parlamentem, bude mít Nejvyšší správní soud možnost zjevně neopodstatněné stížnosti rovnou zamítnout.