Mikuláš Kroupa zpravodaj BBC

Požádal tento Colloredo-Mansfeld o německé občanství, nebo ne?

Kolem Josefa Colloreda-Mansfelda panuje dlouholetý historický spor: Požádal tento šlechtic o německé občanství, nebo ne?

Ústavní soud je toho názoru, že nižší soudy špatně zhodnotily důkazy a špatně posoudily, jak se kníže Josef Colloredo-Mansfeld choval v období druhé světové války.

Úloha soudů

Nižší soudy prý neshromáždily nutné důkazy k posouzení případu.

Žádný z obecných soudů se nepokusil dohledat konfiskační výměr, na jehož základě byl majetek rodiny zabaven Michal Spáčil, mluvčí Ústavního soudu

"Žádný z obecných soudů se například nepokusil dohledat konfiskační výměr, na jehož základě byl majetek Colloredo-Mansfeldů zabaven. Jsou zde i další listiny, například doklady o řízení před Nejvyšším správním soudem v době mezi lety 1945 a 1948," říká mluvčí Ústavního soudu Michal Spáčil.

"Podle Ústavního soudu nedohledání těchto listin a to, že se o to soudy ani nepokusily, je závažnou vadou v řízení, která může ohrozit cíle procesu a ohrozit spravedlivé rozhodnutí," uvedl Michal Spáčil.

Dohledávání důkazů není úkol obecných soudů, ale procesní strany Jan Kysela, senátní komise pro Ústavu ČR

K postupu Ústavního soudu však tajemník stálé komise Senátu pro Ústavu ČR Jan Kysela říká:

"Ústavní soud vyčítá obecným soudům, že nedohledaly důkazy. To ale není jejich úkol, ale úkol procesní strany. Pokud žalobce není schopen své tvrzení prokázat, je jeho žaloba zamítnuta."

Mladicky nerozvážný slib věrnosti

Na zámek Opočno uvalili Němci už v roce 1942 nucenou správu, protože bratr Josefa Colloredo-Mansfelda v roce 1938 s dalšími šlechtici slíbil věrnost Benešovi.

"V průběhu bouřlivého září roku 1938 se skupina vlastenecky smýšlejících českých šlechticů rozhodla vyjádřit věrnost a podporu Československé republice a osobě doktora Edvarda Beneše," říká Petr Koura z Ústavu pro soudobé dějiny.

"Tato šlechtická delegace byla Benešem přijata 17. září 1938, předložila mu prohlášení, ve kterém je zdůrazněno, že cítí odpovědnost za další budoucnost státního útvaru. Je to jasné přihlášení se k československé státní ideji a tradici."

"U tohoto prohlášení nacházíme i bratra knížete Colloredo-Mansfelda Bajkarda."

Podle Koury je těžké zhodnotit, jak na toto prohlášení svého bratra kníže reagoval.

Když ale 15. března 1939 přišli do Čech Němci a nastolili protektorát, požádal podle některých historiků Josef Colloredo-Mansfeld o německou státní příslušnost s tím, že čin svého bratra označil za mladickou nerozvážnost.

Heidrichova zpráva

Podle historika Koury existuje zpráva Reinhard Heidicha, která dokazuje, jaký vztah měli Němci k rodině knížete Colloreda-Mansfelda:

"Ve zprávě, kterou psal Heidrich do Berlína v květnu 1942 krátce před atentátem se píše, že jde o velice nebezpečné příslušníky české šlechty, lidi, kteří jsou nepřátelsky naladěni vůči říši, a tím je zdůvodněno, že je na jejich majetek potřeba uvalit nucenou správu."

"Po roce 1945 většina z takových lidí své majetky bez problémů zrestituovala. Problém je jen v případě Collorado Mansfelda."

"Potom, co mu Němci zabavili majetek, žil kníže Colorado-Mansfeld v poněkud stísněných podmínkách v Opočně v jedné baště svého někdejšího zámku."

Desetiletý spor

Po 58 letech stát na základě rozhodnutí nejvyššího soudu zámek vrátil Kristině Colloredo-Mansfeldové. Spor mezi ní a státem se táhne už deset let.

Z rozhodnutí z roku 1996 se dá dovodit, že Colloredo Mansfeldové nebyli ani zrádci československého národa, ani Němci Jan Kysela, senátní komise pro Ústavu ČR

Nejvyšší soud konstatoval, že Josef Collorado-Mansfeld s Němci nespolupracoval. Jeho údajná písemná žádost o německé občanství se nenalezla.

Památkáři se odvolali k Ústavnímu soudu, protože existuje jeho životopis, knížetem podepsaný, ve kterém se k občanství přiznává.

Ústavní soud v případu Colloredo-Mansfeldů už jednou rozhodoval. Od té doby se složení soudu proměnilo.

"Z rozhodnutí z roku 1996 se dá dovodit, že Colloredo Mansfeldové nebyli ani zrádci československého národa, ani Němci, tudíž nebyl důvod jim konfiskovat majetek podle Benešových dekretů," říká Jan Kysela.

Proč by nacisté knížeti majetek odstavovali jakožto příteli německé říše?

Šlechtická pojistka

Historikové se shodují jen v obecné rovině. Není výjimkou, že se šlechtické rodiny v době válečných konfliktů snažili pojistit.

"V šlechtických kruzích nebylo nijak neobvyklé, že příslušníci šlechtických rodů bojovali na opačných stranách konfliktu. Vzdálený bratranec Josefa Colloredo-Mansfelda padl v roce 1942 ve Francii v britské armádě," říká historik Petr Koura.

Ale ani to zdaleka nevysvětluje, jak to s knížetem za války bylo.

Zdá se, že neexistují právně relevantní důkazy, protože když jde o tak velký majetek, jako je ten rodiny Colloredo-Manfeldů, mohly být desítky dokumentů, archiválií zfalšovány, nebo upraveny.

Ať už ve prospěch jedné či druhé strany.