Daniel Kaiser redaktor BBC

Některé voliče odpuzuje gigant ODS, hledají alternativu

Existuje v ní nezanedbatelné množství voličů, které odpuzuje pravicový gigant ODS, a kteří proto ve volbách hledají nějakou menší středo-pravicovou alternativu.

Ředitel společnosti TNS Factum Jan Herzmann soudí, že prostor pro "neodeesáckou" pravicovou stranu v české společnosti stále existuje, jen se postupně zužuje.

"Podle našich dlouhodobých výzkumů se zdá, že potenciál pro takovou stranu existuje a mohl by mít sílu až nějakých 8 procent hlasů v parlamentních volbách."

"V české politice dochází k jisté koncentraci. Tento trend nenahrává vzniku nové strana, respektive možnosti, aby některá z těch existujících posílila natolik, že by mohla výrazně ovlivnit výsledky voleb," míní Jan Herzmann.

Zárodečný plán Unie

Poptávku po "neklausovské" pravici zaplňovala nejdřív ODA, po ní Unie svobody-DEU, která svého času v takzvané čtyřkoalici vzbuzovala právě ve zmíněném prostředí až přepjaté naděje.

Zdá se, že potenciál pro neodéesáckou pravicovou stranu existuje Jan Herzmann, TNS Factum

Po dvou a půl letech v koalici se socialisty a lidovci, je ale Unie vyčerpaná a jakoby spotřebovaná, v průzkumech veřejného mínění málokdy dosáhne na víc než jedno procento hlasů.

Plán spojit síly se stranami podobné velikosti má proto svou logiku. Podle místopředsedy Unie Svatopluka Karáska je ale celý plán zatím jen v zárodečné fázi:

"Integrace v konkrétní podobě zdaleka ještě reálná není."

Zatímco místopředseda František Pelc v úterních Lidových novinách tvrdí, že Unie by v novém seskupení měla hrát prim, už díky svému zastoupení v Senátu a ve sněmovně, místopředseda Karásek by se spokojil s paritou všech zúčastněných.

"Záleží vždy na jednání a nějaká jsem už podnikl. Myslím, že je to reálné alespoň s částí jednotlivých stran," vysvětluje Karásek.

Sjednocení, ale s kým?

Chtěly by ale vyhlídnuté strany s Unií postavit v příštích volbách společné kandidátky? Více než ochotná je kdysi významná vládní ODA. Její předsedkyně Jiřina Nováková vysvětluje:

Záleží vždy na jednání a nějaká jsem už podnikl Svatopluk Karásek

"Snaha o sjednocení subjektů je dlouhodobá. Vždy jsme byli jejími organizátory. Jsem ráda, že se k tomuto trendu připojili další."

Evropští demokraté, kteří mají pocit, že jsou na vzestupné dráze, jsou k integračním snahám unionistů o poznání chladnější.

Jejich předseda Jan Kasl má zájem o Sdružení nezávislých kandidátů, jejichž spolupráce se datuje už od evropských voleb na jaře, bavil by se možná i se Stranou pro otevřenou společnost.

Ale z Unie svobody by si vybíral pouze jednotlivce, na společnou parlamentní kandidátku, nota bene pod unionistickou taktovou, nemá ani pomyšlení.

"My jsme kritičtí vůči vládě, s vládní Unií svobody se jednat nedá. Spojovat se s ní nebudeme," komentuje záměry strany evropský demokrat Jan Kasl.

I kdyby se rozličnou vzájemnou amnositu povedlo nějak překlenout, stojí společné kandidátce v cestě ještě různé praktické překážky. ODA si s sebou stále vleče 51milionový dluh.

Koncept 'bubliny'

Zatímco samostatně kandidující partaj musí při vstupu do sněmovny překonat pětiprocentní práh, koalice dvou stran desetiprocentní, koalice tří stran patnáctiprocentní laťku.

Samozřejmě věrohodnější způsob je jakési srůstání nebo spojování, ale musíte nechat dožít staré strany Jan Kasl

Neúprosný volební zákon tlačí středové trpaslíky dohromady, jenže kdyby se sloučily, okamžitě ztrácejí nárok na státní příspěvek za různé mandáty v obcích, krajích a v parlamentu.

Úvahy tedy směřují k podivnému řešení, že by zúčastněné strany fungovaly dál, ale do voleb by postavily něco, čemu Jan Kasl říká bublina.

"Je to jakási možnost bubliny, tedy představenstva, které je nad stranami a v němž je po jednom člověku z každé strany. Když je zákon neférový, tak uděláme účelové řešení a strana žije dál."

"Samozřejmě věrohodnější způsob je jakési srůstání nebo spojování, ale musíte nechat dožít staré strany, aby dočerpaly státní příspěvky. Bohužel," říká Jan Kasl.

Lídři malých liberálních stran mají společná vysoká očekávání, věří, že by jejich seskupení mohlo získat deset až patnáct procent voličů, do vlády by většinou chtěli jít s ODS.

Společnou ale mají i nejistotu, jestli se za ten rok a půl do voleb domluví.