Mikuláš Kroupa redaktor BBC

Ve strukturálních fondech EU je k dispozici cca 80 milard Kč

Zhruba osmdesát miliard korun je k dispozici jenom ve strukturálních fondech Evropské unie. O další stovky milionů lze žádat přímo u Evropské komise.

Zažádat si může téměř každý - podnikatel, regionální zastupitelské instituce, ale i neziskové organizace - tedy nadace, obecně prospěšné společnosti nebo občanská sdružení.

Lidé, kteří mají první zkušenosti s evropskými granty se shodují, že Češi jsou v žádostech zatím zbytečně opatrní.

Komplikovaná administrativa

Vezměme si kupříkladu žádost o grant k Evropské komisi: je to žádost k jednomu z programů určených pro zachování kulturního dědictví.

Kdyby existovaly podpůrné struktury na národní úrovni, které by člověku pomohly s rozpočtem, bude to mnohem jednodušší Marcela Linková, žadatelka o grant EU

Samotná žádost má zhruba dvacet stránek. Vyplnit kolonky jako je cíl projektu, charakteristika organizace, nebo dopad projektu na společnost- s tím by asi člověk, který má projekt dopředu dobře rozmyšlený, neměl mít vážnější problém.

Ovšem, jenom první část žádosti vás donutí strávit u počítače celé dny.

S tím souhlasí i Marie Janoušková z Nadace Terezy Maxové. Jaká byla její první reakce, když otevřela žádost o evropský grant?

"To byl opravdu šok. Otevřela se na mě odporná elektronická žádost, která mě šíleně vyděsila. Nicméně jsem absolvovala jednodenní školení a pochopila jsem, že to nebude tak horké, že se to dá zvládnout."

"Nápad toho projektu existoval hodně dlouho. Nakonec jsme nad žádostí trávili velmi intenzivní tři týdny a dělali jsme to ve třech. Pro neziskovou organizaci je největší problém, že málokterá si může dovolit tři lidi na měsíc a půl úplně vysadit."

"A ani tak není úspěch zaručen," komentuje průběh vyplňování žádosti Marie Janoušková, která žádala Evropskou komisi o peníze pro dětské domovy v České republice.

Kolonku po kolonce

První vážná komplikace při vyplňování žádosti se objeví v kolonce rozpočet. Jeden řádek za druhým - finanční spoluúčast partnerů, osobní, materiálové, investiční náklady a tak dále.

Vyplnění formuláře je náročné, vyžaduje detailní pozornost

Pokud nejste zběhlý ekonom a účetní v jedné osobě, bude lepší se s někým poradit.

Marcela Linková shání peníze u Evropské komise na projekt, který chce pomáhat ženám ve vědě.

"Kdyby existovaly podpůrné struktury na národní úrovni, které by člověku pomohly s rozpočtem, nebo potom při vyjednávání s konsorciální smlouvou, která se uzavírá mezi partnery, bude to mnohem jednodušší," říká Marcela Linková.

Zažádat se vyplatí

Podle Marcely Linkové, která už peníze od Evropské komise jednou získala, je nutné věnovat žádosti k evropským fondům nejméně měsíc. Ale vyplatí prý se to.

Například jedna z žádostí je na projekt, který může trvat i tři roky, a nejnižší částka, o kterou můžete v tomto programu žádat je skoro deset milionů korun, nejvyšší je téměř padesát milionů korun.

"Je to velká šance pro všechny neziskové organizace, že máme možnost tím množstvím peněz něco změnit. Také nebudeme od veřejnosti považovaní za nadaci, která rozdává o Vánocích plyšáky," dodává Marie Janoušková.

Problémem českých žadatelů je nedostatek orientace v problematice. Mnozí lidé zaměňují programy Evropské komise s programy podporované ze strukturálních fondů a fondu soudržnosti Evropské unie.

Jeden z hlavních rozdílů je, že o peníze, které nabízí programy Evropské komise, žádáte přímo v Bruselu. Programy se mění každý rok. Naopak žádosti ke strukturálním fondům EU zprostředkovávají české státní úřady.

Pomoz si sám a ...

Podle analytičky institutu European Consulting Martiny Holíkové fungují strukturální fondy EU na principu 'pomoz si sám a bude ti pomoženo'.

Žadatel musí počítat s tím, že jde o peníze z veřejného rozpočtu, tudíž ta procedurní kontrola bude náročná Martina Holíková, analytička

"Jeden ze základních principů fungování strukturálních fondů je princip doplňkovosti. Tedy, fondy doplňují zdroje příjemce pomoci."

"EU chce takto zajistit vysokou efektivitu fungování a využívání prostředků ze strukturálních fondů a přenáší tím povinnost za realizaci pomoci na příjemce," vysvětluje Martina Holíková.

Vždy prý záleží na typu žadatele o čerpání prostředků EU.

"Pokud se jedná o nepodnikatelské subjekty, ty si v některých případech mohou sáhnout až na 80 procent prostředků s tím, že dostanou spolufinancování z veřejných národních zdrojů."

"Samozřejmě ale i ony musejí mít zabezpečeny prostředky dopředu, například z rozpočtu zastupitelstva daného města či kraje," připomíná analytička European Consulting.

Podle Martiny Holíkové jde o komplikovaný proces, ale svým způsobem nezbytný.

"Žadatel musí počítat s tím, že jde o peníze z veřejného rozpočtu, tudíž ta procedurní kontrola bude náročná," uzavírá Martina Holíková.