|
Řada mladých lidí touží po politické kariéře | |||||||||||||||||||||||||||
Tisíce mladých, možná naivních, ale rozhodně ambiciózních lidí touží po politické kariéře.
A tak si politické strany vychovávají věrné stoupence už od jejich mladých let. Kudy vede nejpřímější cesta ke startovní čáře do vysoké politiky - k vysněnému poslaneckému mandátu? Současný český premiér Stanislav Gross by vám vyprávěl o organizaci mladých sociálních demokratů, třiadvacetiletá poslankyně za KSČM Kateřina Konečná zase o Komunistickém svazu mládeže, třicetiletý poslanec a stínový ministr spravedlnosti za ODS Jiří Pospíšil pak o Mladých konzervativcích. Mladí do velké politiky Právě z těchto organizací se vyhoupli až do vysoké politiky.
Je zajímavé, co by nynější předsedové těchto politických mládežnických organizací udělali jako první, kdyby mohli rozhodovat jako například premiér. Stačí zmínit tři politicky angažované mladé lidé, tři zcela rozdílné názory politického spektra - šestadvacetiletý Jan Hamáček, předseda Mladých sociálních demokratů, devětadvacetiletý Zdeněk Štefek, předseda Komunistického svazu mládeže a třicetiletý Petr Sokol, šéf Mladých konzervativců. Pomoc mladým První politické rozhodnutí, které by rád učinil, pokud by se stal premiérem, prozrazuje sociální demokrat Jan Hamáček:
"Věc, která mě trápí, se kterou by se mělo něco dělat, je nezaměstnanost mladých lidí. " Podle Hamáčka je velkým problémem, že mladí lidé, kteří jdou ze školy, jdou rovnou na pracovní úřad. "Ve Velké Británii vymysleli systém, který toto řeší a kterým za šest let radikálně zmenšili nezaměstnanost mladých lidí. Co bych udělal – vzal bych ten systém, přeložil bych ho do češtiny a zavedl bych ho u nás." Hamáček dále říká, že v Británii vytvořili na úřadech práce kontaktní místa speciálně pro mladé lidi. "Přidělí mu člověka, který si s nimi sedne a nabídne mu čtyři možnosti. Jednou možností je to, že mu zaplatí rekvalifikaci, druhou možností je, že mu zaplatí další vzdělávání, třetí možností je to, že mu přidělí nějaké dotované místo." "Čtvrtou možností jsou placené veřejně prospěšné práce. Z těch čtyř možností si člověk musí vybrat, pokud tak neučiní, má smůlu, " dodává mladý sociální demokrat. Nejasné představy, či daňová reforma Mladý komunista Zdeněk Štefek zatím neví:
"To se nedá říct takhle. Asi bych se nejdříve šel pořádně vyspat, protože by to předtím určitě byl politický zápas. Štefek neví, ani co bych změnil: "Nevím, jestli to budu schopen zrealizovat, protože se neví, jaká bude pozice komunistů v té době, kdy bych mohl být zvolen." Na rozdíl od komunisty Zdeňka Štefka má šéf Mladých konzervativců Petr Sokol vcelku jasnou představu: "Předtím bych si připravil plán na prvních sto dnů, nejprve bych jmenoval vládu, dobré ministry, ale důležitým krokem by byla daňová reforma, to samozřejmě nelze udělat první den, ale na to bych se zaměřil." Politolog a komentátor Bohumil Doležal říká, že stoupenec komunistů měl pravdu v tom, že představa premiérského křesla je pro mladé politiky příliš vzdálená. "Ale jak říkal, že chce dělat politiku blízkou lidem, to je nic neříkající fráze. Pánové Hamáček a Sokol mají jakési konkrétní představy, které mohou realizovat, až zasednou v poslaneckých lavicích či Senátu," dodává. Studia a jazykové znalosti Petr Sokol vystudoval politologii na Karlově univerzitě, stejně jako sociální demokrat Jan Hamáček. Ten, ale obor kvůli pracovnímu vytížení v ČSSD dokončuje dálkově.
Komunista Zdeněk Štefek vystudoval elektrotechnickou fakultu ČVUT. Každý z nich umí anglicky a německy. Kromě toho se shodují v tom, že do politiky chtějí, aby mohli věci ovlivňovat. Přitom se, podle jejich slov, nikam netlačí, práce pro společnost je baví. Hamáček a Sokol se občas scházejí, i když si v politických názorech nerozumí, jsou ochotni se přátelit a hledat společná politická témata. Komunistu Štefka by ale mezi sebe nevzali. Kdo je nepřítel? Jan Hamáček říká, že sociální demokracie by si měla dát velký pozor na komunistickou stranu, protože kdykoli se komunistická strana dostala k moci, tak první koho začala likvidovat, byli sociální demokraté. Ti představovali logickou konkurenci.
Spolupráce s komunisty by podle něj byla velká chyba. Zdeněk Štefek, předseda Komunistického svazu mládeže, chce v politice také bojovat proti nepříteli: "Vidím nepřítele v kapitálu. Nevidím nepřítele v lidech, protože lidi jsou lidi a naším cílem není likvidovat lidi, naopak likvidovat kapitál. Naše demokracie ve skutečnosti demokracie není, protože skutečná moc není ve volených zástupcích, ale v strukturách kapitálu, které nejsou nikým volené a nikým kontrolované." Komunista Zdeněk Štefek zasedá v zastupitelstvu Středočeského kraje. Jan Hamáček už dva měsíce zastává placenou funkci v ČSSD jako vedoucí zahraničního oddělení a mladý konzervativec Petr Sokol pracuje necelý půl roku jako asistent evropské poslankyně za ODS Niny Škottové. Z výpovědí všech tří je patrná velká loajalita k jejich stranickým šéfům. "Loajalita je ve straně nutná, mládežnické organizace mívají charakter odbojných skupin, které prosazují ve straně nekonvenční a nezvyklé postoje. Tady je to pro mě je trochu překvapivé, to se přiznám, říká Doležal. Cesta k politické kariéře u všech tří, jak se zdá, právě odstartovala. Vysokoškolské vzdělání Podle Doležala ovšem mladí lidé nemají příliš velké šance dostat se na volitelná místa: "Tu a tam ano, ale spíš je to takové ozvláštnění. Šanci na sebe upozornit rozhodně mají, našli se takoví lidé, i když to nebylo vždy pozitivní – např. exministr Březina." Mladým lidem, kteří touží stát se poslanci, by Doležal doporučil, aby získali vysokoškolské vzdělání: "Nejdůležitější je vysokoškolské vzdělání – politologické, ekonomické či právní." Prostupnost stranickým systémem je podle něj možná – dobře vzdělaný člověk se má šanci prosadit, většinou začíná v regionální politice. Hvězdy, které by zamířily přímo na vrchol, v současné době na české politické scéně nevidí. |
| |||||||||||||||||||||||||||
| ||||||||||||||||||||||||||||